Byli jsme tehdy mladí, starší sestra už mohla na diskotéky, já ještě ne. Po jednom plese začala sestra chřadnout. Objevil jsem včas, kdo za její nemocí vězí.
Příběh se stal už opravdu dávno. „Ségra, vypadáš jako upír!“ řekl jsem u snídaně. Sestra přišla ke stolu jako poslední, usedla a bez zájmu přelétla naši celou rodinu u kulatého stolu. Ulomila kus toustu a trvalo věčnost, než ho dopravila do úst. Ve tváři byla bledá.
Oči unavené a nevyspalé „Vypadáš opravdu nezdravě!“ konstatovala matka a dala mi tím za pravdu. - „Tak sem měla těžké sny, no a co!“ prohodila a zvedla se od stolu. Má sestra, která byla o dva roky starší než já a nedávno oslavila sedmnácté narozeniny, se chovala divně. V poslední době s námi téměř nepromluvila. Jedla jako vrabec a měnila se v mátohu, která se ploužila po domě.
Měl jsem snad tušení?
Začal jsem mít o svoji sestru strach. Já vím, řeknete si, puberťákovi připadá všechno divné. Sestra se však ztrácela před našima očima. Ten večer jsem dostal nápad, bylo to takové vnuknutí, sledoval sestru klíčovou dírkou. Když se všichni uložili ke spánku, plížil jsem se po chodbě do sousedního pokoje.
Tam jsem poklekl a přitiskl oko do špehýrky. Dlouho dobu se nic nedělo a mě rozbolela kolena. Nohy mě zdřevěněly a já se už chystal vrátit do svého pokoje. Když tu náhle! Sestra přistoupila k oknu a rozevřela ho dokořán. Její šaty z ní spadly skoro samy. Chvíli stála nahá před oknem, rozevřeným do zahrady. Byla tichá noc. Sestra postála před oknem, pak vklouzla pod přikrývku a já spatřil, jak do jejího pokoje vstoupil neznámý muž. Přelezl parapet a postál u její postele. Připomínal postavu z nějakého starodávného černobílého filmu!
Děsivé zjevení z filmu
Na sobě měl černý frak, u krku motýlka, na hlavě cylindr a v ruce hůlku, kterou opřel o noční stolek. Naklonil se nad ležícím tělem mé sestry a dlouze ji políbil na krk. Teprve po chvíli mi došlo, že to není obyčejný polibek. Rty měl přisáté. Sestřino tělo se vzedmulo jako mořský příliv a pak se v posteli posadilo.
Vzápětí se obě těla skácela na lože. Téměř jsem vykřikl překvapením a odskočil od klíčové dírky. Vracel jsem se do svého pokoje a o spánek jsem ani nezavadil. Až do rána jsem přemýšlel nad tím, co jsem viděl. Ráno u snídaně jsem vypadal stejně jako má sestra. Bledý, nevyspalý a unavený. Už jsem věděl, proč je tomu tak. Přiblížil jsem se k sestře a spatřil na hrdle dva červené strupy zaschlé krve. „Měla bys zajít k lékaři. Vypadáš nemocně!“ řekla matka. Večer se všechno opakovalo.
Svěcená voda zabrala
Rozhodl jsem se, že zakročím. Hned druhý den jsem navštívil kostel a nabral z velké křtitelnice svěcenou vodu. V ten samý den jsem vkročil do sestřina pokoje v okamžik, kdy se se u jejího lože objevil muž z hůlkou. Vše se odehrálo v jeden okamžik! Chrstnul jsem na podivnou postavu vodu z kostela.
Ozval se výkřik a muž se před mým a sestřiným zrakem rozplynul jako pára nad hrncem. Sestra se s výkřikem schovala pod přikrývku, ale já měl celou situaci pevně pod kontrolou. Poté, co se vzpamatovala, mi prozradila, že se na plese seznámila s neznámým mužem, který ji očaroval. Navštěvoval ji pak několik nocí v jejím pokoji a vysával z ní krev. Od té doby se neznámý ctitel už neukázal a sestra opět nabyla své původní síly. Strupy na krku se zahojily a já byl pro ni opět ten pubertální klouček, který má někdy ztřeštěné nápady.
Petr Borovec (54) Pardubice
