Odjakživa ji to táhlo do televize. Ráda by byla nejen moderátorkou, skrytě toužila i po herecké kariéře. Měla k ní svým způsobem blízko, málo se ví, že v devadesátých letech jezdila se svou kapelou koncertovat do Německa a do Rakouska.

Když se farářova dcera z dědiny na Slovensku po revoluci seznámila s režisérem Jiřím Adamcem (71), dalo se předpokládat, že si na něm vyprosí i nějakou tu televizní roli. Tak to přece partnerky režisérů běžně dělají.

Jana o to velice stála, možná by ji stačil i štěk – jak se říká malým roličkám. Narazila na tuhý odpor. „Proti své ženě jsem nikdy nic neměl, jen mi přišlo nevhodné, aby účinkovala v něčem, co jsem režíroval, nebo aby hrála v mém televizním filmu,“ nechal se slyšet Jiří Adamec.

Jana se realizovala jako moderátorka, pracovala ve Snídani s Novou a později v televizních Sportovních novinách. Režiséra dotlačila po jedenácti letech vztahu k oltáři, ale co se týká role pro ni, zůstal neoblomný.

„Řekl, že moje parketa je moderovat. Takhle mi to vysvětlil. Už jsem se pak nikdy neptala,“ krčí rameny Jana. .