Jana (77) se narodila v Praze jako druhá nejstarší z osmi dětí. Dva bratři zemřeli ještě jako malí. Maminka i tatínek se spolu často rozcházeli a každý někoho měl. Často domů vůbec nedorazili, třeba i několik dní. Nejstarší sestra už žila jinde, takže o mladší sourozence a domácnost se musela postarat Jana. Ve třinácti letech jí ale do života vstoupil film. Na základní škole si ji asistent režiséra Ladislav Helge (†88) vybral do snímku Olověný chléb, kde ztvárnila děvčátko zvaného Píďalka. Když ukončila devátou třídu nastoupila do podniku Laktos, kde se živila jako písařka a později jako sekretářka. V šestnácti letech se bez souhlasu rodičů vrátila před kameru a zahrála si ve Vině Vladimíra Olmera. Jejího nadání a výjimečné krásy si v roce 1957 všiml i režisér Jiří Weiss (†91) a svěřil jí hlavní roli v psychologickém dramatu Vlčí jáma. Tady se její přirozený herecký talent bez jakýchkoli průprav projevil naplno a oslovil laickou i odbornou veřejnost. Film prorazil i v zahraničí a v roce 1958 získal na MFF v Benátkách cenu mezinárodní federace filmových novinářů FIPRESCI. Jana zazářila jako kometa na obloze a všude sklízela úspěchy, ne však v rodině. Když během natáčení Vlčí jámy Janu ubytovali v hotelu, neboť tři týdny natáčeli v exteriérech, její matka ji vystěhovala z domu. Musela tak stát na vlastních nohách aniž dosáhla plnoletosti. Domů se už nikdy nevrátila.