Řekni mi, co jsi dělal během karantény, a já ti povím, jaký jsi. Tak by mohla znít nová česká moudrost. Někdo šil roušky, jiný vařil, další se učil cizí jazyky anebo sportoval.

A co dělala Jana Paulová? Přibrala. Poprvé v životě zažila, co je to nemít povinnosti, chyběl jí denní řád. A jíst jí chutnalo. Návrat do divadla bude složitější, než myslela. „Hraju v takových upnutých šatech, kde je všechno vidět.

Už mám dole tři kila, skoro nežeru,“ říká. „Jen to musím udržet, abych ještě mohla hrát lidi a ne nějaké velryby.“