Manželka se zcela obětovala péči o něj, přesto si našel mladou milenku a na své dítě v šedesáti letech byl náležitě pyšný. Jeho milovaná dcera po něm ale nezdědila téměř nic.
Nebyl to žádný herecký talent, tento žižkovský rodák se k divadlu dostal náhodou a zvláštní oklikou. Studoval reálné gymnázium, kde odmaturoval a nastoupil do pražského Zeměpisného ústavu. Jakmile se mu naskytla příležitost, šel ve šlépějích otce, nastoupil totiž na Ředitelství pošt. Zakrátko byl pracovně vyslán na tři roky do Užhorodu na Podkarpatskou Rus, která byla tehdy součástí Československa. A právě tam se začal věnovat ochotnickému divadlu. Po návratu do Prahy sice ještě nějaký čas v úřadu pracoval, ale bylo evidentní, že už není spokojen. Jednou si postěžoval svému spolužákovi, kterým byl Karel Čapek (†48), že se stydí vymáhat od lidí peníze, byl totiž výběrčím úvěrů. Známý spisovatel ho pak dostal k Divadlu Vlasty Buriana.
