Do povědomí českých diváků se zapsala rolí Evíka z komedií Slunce seno či jako zákeřná Dorota Máchalová z pohádky S čerty nejsou žerty.
Herečka Jaroslava Kretschmerová (62) o svém soukromí příliš nemluví. Právě proto si zvědaví fanoušci kladou otázku: Jaká vlastně ve skutečnosti je tajemná Jarka? I kdyby ztvárnila jakoukoli další zajímavou roli, navždy jí celá republika bude říkat Evíku. Potrhlá sekretářka z Troškovy filmové trilogie prostě zůstane Jaroslavě Kretschmerové navždy „přišitá“. Dodnes na ni filmovým jménem pokřikují lidé na ulici. Ani není divu, herečka se totiž za ta léta téměř nezměnila, ani povahově, ani vzhledem. Je stále tak štíhlá a usměvavá jako před třiceti lety. Pochází z rodiny hudebníků, její babička působila v Národním divadle, matka byla operní zpěvačkou, otec členem Hudebního divadla v Karlíně. Vystudovala DAMU, poté zakotvila ve Studiu Ypsilon, kde působí dodnes. Excelovala ve hře Divadla Kalich Je úchvatná. Je komické, že se kvůli této roli musela naučit zpívat falešně. Získala Českého lva za vedlejší roli ve filmu Otesánek. Věnuje se také dabingu, propůjčuje svůj hlas zejména Barbře Streisand (75). Na roli Evíka prý vzpomíná čím dál raději. Zpočátku jí vadilo, že ji lidé na ulici takhle oslovují, ale čím je starší, tím jí to naopak spíše lichotí. Teď už považuje za docela milé, když na ni někdo v samoobsluze zavolá: Evíku!
Navěky udivené dítě
Natáčení bylo krásné a veselé, má na něj nádherné vzpomínky, skoro jako by byla někde v jižních Čechách na prázdninách, a nikoli v práci. Babičky a tetičky z Hoštic byly úžasné. Přesně takové, jaké jsou ve filmu. Hercům vařily a pekly. Jaroslava nikdy nezapomene na Keliščiny borůvkové lívance. A se svým „živočichářem“ Jirkou Lábusem (67) si užila spoustu legrace. Ostatně Jaroslavě Kretschmerové a Heleně Růžičkové (†67) psal Zdeněk Troška (64) role na tělo, předem věděl, že budou ve filmu Slunce, seno, jahody účinkovat, bez nich by si to ani neuměl představit. O Jaroslavě mluví jako o báječné kamarádce, bezchybné ženě, velkém, udiveném dítěti, které se věčně jen směje. Herečka přiznává, že v mládí vyváděla s hereckými kamarády pořádně bláznivé kousky. Ještě když nebyli Oldřich Kaiser (62) s Jiřím Lábusem příliš známí, jezdili s partou kamarádů z divadla, samozřejmě včetně Jaroslavy, takzvané tajné závody. Spočívaly v tom, že vyhrál řidič, který dorazil do cíle s největší pokutou. Kromě toho se musely plnit různé úkoly, například natankovat benzin se zapálenou cigaretou nebo ukrást živou slepici. Herečka je uzavřená, o soukromí nemluví, hovořit s novináři odmítá. Kdekdo by chtěl znát pikantní detaily z jejího soukromého života, kdekdo si leccos domýšlí, všechno jsou to jen dohady.
Co se šeptalo
V prvé řadě se nabízí otázka, proč se taková nadaná, sympatická, úspěšná a pohledná žena nikdy nevdala, proč nemá děti? Nejspíš se cítí osamělá, neboť její rodiče už nežijí, rodinu nemá. Šeptá se o nějakém hlubokém zklamání z minulosti, z něhož se „Evík“ už nikdy nevzpamatovala. V mládí herečka propadla trampingu, vzpomíná, jak nocovala v lese a pila čaj z jehličí, prý to bylo moc krásné. A právě sem, do tohoto období, údajně spadá její utajená láska z mládí. Byla tak čistá, tak dojemná a tak opravdová, že když skončila, umělkyně, která není ani v nejmenším povrchní, už se nikdy nedokázala zamilovat.
Obětí sekty?
Dobrovolně si zvolila samotu. A to nebylo jednoduché. Hořké zklamání a dlouhodobá osamělost ji přivedly k hrůzné závislosti. Před lety, když se příliš neobjevovala v televizi, se roznesla děsivá zpráva. Říkalo se, že propadla náboženské sektě. Média citovala její kolegyni, podle níž herečka chodila na divná setkání a kamsi posílala větší finanční částky. V divadle říkala, že našla smysl života. Naštěstí toto období nemělo dlouhého trvání.
.
