Herečka ze seriálu Ulice často tvrdí, že má co dělat, aby vyžila. Nabízí se proto otázka, kde jsou peníze, které za svou bohatou kariéru vydělala. A jestli je možné, aby třela bídu s nouzí.
Už patnáct let je představitelka drbny Nyklové z nekonečného seriálu Ulice ve starobním důchodu. Jaroslava Obermaierová(78) přesto dál natáčí. Podle všeho nemá na vybranou.
„Naštěstí ještě můžu pracovat,“ povzdechla si s tím, že kdo nemá naspořeno a nemůže si přivydělávat, tak to má při dnešní výši penzí složité. Ona sama prý bere něco kolem šestnácti tisíc korun měsíčně. To jí ale na život v Praze nestačí.
I proto vyměnila velkoměsto za venkov a se synem Jaroslavem (44) se odstěhovala na chalupu na Benešovsku. Zlé jazyky tvrdí, že Obermaierová prý musí mít naspořený obrovský balík peněz. Jenže!
Ono to možná bude jinak. Momentálně Ulici skoro netočí a uvedla, že se její honorář smrskl na pár tisíc měsíčně. Není to tak dávno, co koupila garsonku v Praze za milion korun.
Nemá žádnou oporu?
Nechala se také slyšet, že rekonstruovala chalupu tak, aby se tam dalo bydlet po celý rok. To klidně mohla být investice v řádech vyšších stovek tisíc, možná se částka vyšplhala i přes milion. Do toho péče o syna, který je na ni kvůli svým zdravotním problémům stále částečně závislý.
To v konečném zúčtování také nebude málo peněz. Navíc se zdá, že se Obermaierová musí spoléhat pouze sama na sebe, protože jí nikdo nepomůže. Její jediné manželství s taxikářem Richardem Čechem se rozpadlo před mnoha lety.
Od té doby si k tělu nikoho nepustila. Přitom to tak vůbec nemuselo být. Není tajemstvím, že v minulosti chodila se zpěvákem Petrem Rezkem (82), plánovali spolu budoucnost.
Ovšem herečka prý byla hodně divoká. Jiný její bývalý na to vzpomínal: „Chodili jsme spolu pět let. Teda ona se mnou jen tři. Měl jsem parohy, které se téměř dotýkaly hvězd,“ tvrdil před časem herec Michal Pavlata (71).
Škoda, že jí to třeba s ním nevyšlo lépe. Někteří lidé tak dnes mají o herečku strach. Jsou tu některá její prohlášení, ze kterých mrazí. Nejvíce se bojí zimy, protože k obědu jí prý stačí jen suché brambory.
Slova o sebevraždě
„Plyn začíná být exkluzivní věc. Bojím se, že nám ho vypnou. Děsím se toho, co pak udělám, když nebude. Přemýšlím, jestli nespáchám sebevraždu, kde si půjčím?“ hořekovala relativně nedávno.
Co když se jí černé myšlenky zase vrátí a co když nebude po ruce nikdo, kdo by jí je rozmluvil? Jeden nikdy neví, k tragédii může být blízko. Tím spíš, kdyby opravdu přišel její definitivní konec v Ulici, jak se občas spekuluje.