Dostala tolik ran, že by se z toho slabší povaha nevzpamatovala. Jaroslava Stránská (52) se i přesto naučila být šťastná.

Jako malá si přála být herečkou. Slavnou herečkou. Když ji přijali na konzervatoř, byla nejšťastnější, dobře však věděla, kde má slabé místo. Nedostatek sebevědomí. Děvčata její doby byla vychovávána jinak než ta dnešní, metodou: sedávej, panenko, v koutě, a to se na nich často nemile podepsalo.

Domov plný napětí

„Nechtěla jsem tam jít, nevěřila jsem si, nechápala jsem, proč by měli vybrat zrovna mě,“ vzpomíná na konkurz na film Discopříběh. Jenže tehdy byla účast studentů na konkurzech skoro povinná, a tak raději šla, aby neměla nepříjemnosti. Ve dveřích málem narazila do dívky, která prohlásila, že má roli v kapse. Jaroslava se div neobrátila na podpatku a neodešla.