Pro všechny neposlušné lumpy, kterým ve škole vyhrožují, že rostou pro šibenici, je Belmondo nadějí. Jemu něco podobného říkali také. 

Pochází z umělecké rodiny. Bydleli na jednom z pařížských předměstí, otec byl sochař, matka malířka, předkové z otcovy strany pocházeli z Itálie. Jean-Paul Belmondo považuje svoje dětství za šťastné, zato jeho rodiče byli zřejmě výchovou až příliš živého chlapečka vyčerpaní.

Bez talentu!

Odmalička v něm dřímal klaun, šašek, bavič prahnoucí po potlesku. Je nestálý, roztržitý a není nadaný intelektuálně, pouze na manuální práci – tak zněla reference z jedné ze škol. Do vínku dostal mimo jiného i nadání ke sportu, odmalička boxoval. Rodiče zoufale přemýšleli o budoucnosti svého nestálého a roztržitého synka.

Samozřejmě že je napadlo dát jej na konzervatoř, avšak, ač to zní neuvěřitelně, nebyl přijat. Pro nedostatek talentu. Trpělivosti měl naštěstí dostatek, když se hlásil