S tím, že se někdy z hereckého páru Adély Gondíkové (46) a Jiří Langmajer (53) stane manželský, už patrně nikdo nepočítal. Během letošního léta se ale nakonec veselka udála, ačkoli proběhla ve velkém utajení.

Jakoby ale status manželského páru tak nějak vztah obou změnil a bohužel měl na něj negativní dopad. Chtěla, aby si na ni udělal čas Hlavní příčinou má být především to, že se Langmajer krátce po svatbě vrátil naplno do pracovního procesu.

Adéla totiž údajně očekávala, že si najde čas jen pro ni a třeba společně stráví hezkou zahraniční cestu. K tomu ale prý nemělo dojít. Jiří se totiž naplno pustil do natáčení nového krimiseriálu, který by se měl na televizních obrazovkách objevit v následujícím roce.

Není to ale kvůli tomu, že mu zaviděla pracovní úspěchy, ale spíš údajně proto, že na něj má žárlit. Prý mu měla způsobit pořádnou scénu po tom, co se dozvěděla, že točil odhalené scény s Petrou Hřebíčkovou (40).

V jednom ze záběrů jí dokonce pomocí rukou dělal pomyslnou podprsenku. Nechce ho vidět v blízkosti jiných ženských? A není divu, že každý takový detail dokáže Adélu vyvést z míry. Moc dobře totiž ví, jaký byl Jiří v době, než se poznali.

Mluvilo se o něm totiž jako o jednom z největších sukničkářů českého showbyznysu, přičemž stále platí, že je o něj mezi ženami velký zájem. Adéla je sice ráda, že se konečně vzali, ale moc dobře si uvědomuje, že ani manželský slib nezaručí, že se už neotočí za žádnou sukní. Navíc Langmajer si má údajně stále libovat ve flirtování, přičemž některé ženy z něj dokonce údajně mají cítit, že by se nebránil ani případné nezávazné schůzce.

Úplně ho změnit nedokázala Gondíková si ho tak drží pořádně zkrátka a pravděpodobně i proto se ani jeden z nich příliš neobjevuje na společenských akcích. Faktem ale je, že žárlivý je i Jiří, respektive alespoň to tak trochu v jednom z rozhovorů Adéla naznačila.

„Možná občas,“ prozradila. Langmajerova žárlivost možná plyne z toho, že jeho manželka má ráda svobodu. Nechala se totiž slyšet, že by nedokázala být ve vztahu, kde nemá trochu svého prostoru. „Když mě někdo začne utiskovat, utíkám pryč,“ dodala Adéla, která tím možná tak trochu svého muže nutí k tomu, aby o ni pořád projevoval zájem a měl nutkání o ni bojovat a dvořit se jí.

Kdyby totiž jen seděla doma a čekala, až přijde z práce, patrně by ho začala dřív nebo později nudit. Mohla by se v něm opět probudit povaha proutníka a jejich silné pouto, které se mezi nimi za ty roky vytvořilo, by bylo rázem ta tam.