Z rodné hospody utekl ke kočovní společnosti, aby nakonec zakotvil v Národním divadle a stal se jednou z největších osobností našeho filmu. Jeho nezkrotná drzost byla pověstná. 

Svátky nesvátky, ve vyhlášené restauraci v ulici Na bojišti teklo 27. prosince 1920 pivo proudem. Hostinskému Schmitzerovi se totiž narodil syn. Bude z něho jednou velký hoteliér! Jiří se skutečně na přání otce využil číšníkem. Pak se ale rozhodl jinak – pro herecké řemeslo. Hostinský Schmitzer se hodně durdil, když za ním přišla jeho drahá choť se synkem, že si představují jeho budoucnost jinak. Nakonec to ale dopadlo dobře a dospívající Jiří zamířil na konzervatoř. Po studiích zjistil, jaké to je vydělávat si herectvím v kočovné společnosti.