Jitka vyrůstala na Královských Vinohradech, kde její tatínek František pracoval jako sládek. Svoje dětství tedy často trávila na pivovarském dvoře.
Ve čtyřech letech šla s rodiči na mikulášskou nadílku do kabaretu U sv. Tomáše. Když konferenciér vyzval přítomné děti, aby zazpívaly či zarecitovaly básničku nebo písničku, Jitka (68) si dodala odvahy a na přistavené židli u mikrofonu zazpívala hospodskou písničku: „Mým domovem tichá je putika, mou touhou je sklenice plná.“ Maminka tehdy málem omdlela a tatínek raději ze sálu utekl. Malá zpěvačka ale za svůj výkon obdržela první honorář – oříškovou čokoládu. Rodiče se snažili její hudební cítění podporovat, a tak často chodili na opery. Jitka si hudbu zamilovala natolik, že už v šesti letech dokázala zahrát na piano skladby Bedřicha Smetany (†60). V hudebním géniovi se zhlédla a věřila, že mají mnoho společného, neboť se narodili ve stejném znamení Ryb. Po základní škole se na konzervatoř ale nepřihlásila a šla studovat střední grafickou školu. Tam se jí líbilo a odmaturovala s vyznamenáním.
