Vždy jsem byla velice pečlivá. Ve svých věcech jsem měla dokonalý pořádek. Přesto jsem nebyla dostatečně opatrná. A jako mnoho dalších starců, jsem naletěla.
Když jsem ve schránce našla dopis od nějakého exekutora, nejprve jsem si myslela, že se jedná o omyl a dopis mi nepatří. Nicméně jméno i adresa na obálce byly správné. Dopis jsem tedy otevřela a zděšeně zírala na text.
Jakýsi exekutor po mně totiž požadoval, abych uhradila exekuční částku ve výši 50 tisíc korun. A to nejpozději do tří dnů.
Vyhrožoval mi jako zločinci
Bylo tam také uvedeno, že pokud částka uhrazena nebude do stanoveného termínu, přijede prý už bez dalšího upozornění. Sám exekutor ke mně domů. Vyděsilo mě to k smrti. Znala jsem z televize a novin „zlé“ exekutory, kteří vám odnesou téměř všechno.
A s ničím se moc nepářou. Když jsem si navíc představila tu strašlivou ostudu před sousedy, šly na mě mdloby. Jsem čestný a poctivý člověk po celý svůj dlouhý život. Takovou potupu na veřejnosti bych skutečně neusnesla.
Musím to zastavit
To se nesmí stát. Byla jsem zdrcená, ale neváhala jsem ani chvilku. Říkala jsem si, že čím dříve zaplatím, tím lépe. Oblékla jsem se proto rychle a vydala se do své banky. Tam jsem podala s pomocí úřednice příkaz k úhradě požadované částky.
Ulevilo se mi. Bylo to sice strašně moc peněz, velká část mých úspor. Ale měla jsem zase čistý šít. Po měsíci mi však přišel stejný dopis. Od stejného exekutora, ale s jinou částkou. Tentokrát byl dluh 88 tisíc korun.
Konečně jsem zavolala dceru
To už jsem i já věděla, že je něco hodně špatně. Zavolala jsem proto dceru. Ta byla celá rozčilená. „Proč si mi mami nevolala už dávno. Takhle se nechat napálit.“ Jenže já jsem nechtěla obtěžovat.
Dcera má moc práce a velkou rodinu. A hlavně bydlí daleko ode mne. Téměř 400 kilometrů. Přesto tentokrát ihned přijela.
Dopátrala se pravdy
Viktorie zjistila, že jsem nebyla jediná, kdo naletěl podvodníkům, kteří obesílají stovky starých lidí a pod pohrůžkou exekuce z nich vymámí desetitisícové částky. Šli jsme na policii a podali trestní oznámení na neznámého pachatele.
Vyšetřovatel nás však rovnou upozornil, že bude velice těžké pachatele dopadnout. Účet byl veden na nic netušícího bílého koně a peníze byly z inkriminovaného účtu okamžitě zasílány do zahraničí. Moje peníze jsou zřejmě nenávratně pryč.
Ponaučená jednou provždy
Dnes už vím, že je nesmysl něco platit jen na základě nějaké pohrůžky. Nebyla jsem si vědoma, že bych měla nějaký dluh. Veškeré účty si přece schovávám a pečlivě ukládám do šuplíku.
Prostě jsem tenkrát na chvíli přestala uvažovat. Strach z ostudy byl tak velký, že přehlušil úplně všechno. Jsem prostě už stará a darebáci mě dokážou doběhnout. Ještě že mám svoji Viktorku. Musela jsem jí slíbit, že příště hned zavolám.
Libuše R. (79), Děčín
