Nerozlučné přátelství vzalo za své, když mi kamarádka přebrala manžela. Nečekala, že se dokážu pomstít!
S Evou jsem se kamarádila už od dětství. Stejné učiliště, stejné zaměstnání. Potom se Eva odstěhovala. Dlouho jsme si psaly, ale znáte to, není čas a tak jsme o sobě dlouho nic neslyšely. O to větší bylo moje překvapení, když se jednou ráno, v práci, zjevila nová posila.
Byla to Eva! Poznala jsem ji okamžitě a měla z jejího návratu velkou radost. Přidělili nás obě do skladu, kde jsme společně vydávaly dělníkům nejrůznější pomůcky, vedly jejich evidenci a tak. No, a hlavně si povídaly, drbaly.
Měly jsme za ty roky co dohánět. Eva se čerstvě rozvedla, ale moc o tom mluvit nechtěla. Právě rozpad manželství byl důvodem jejího návratu do rodného města. Zdědila tady byt i nějaké peníze, celkem nic jí nechybělo, jen nějaký chlap. Bohužel jsem netušila, že má políčeno na toho mého…
Svého manžela jsem jí naservírovala
„Evčo, přijď k nám dneska na večeři. Můj manžel by tě taky rád, po všech těch letech, viděl!“ zvala jsem ji a ona souhlasila. Společné páteční večeře se staly zvykem.
Ve své naivitě jsem si nevšimla, že Eva nechodí za mnou, ale mým mužem. „Milane, přijdeš mi spravit bojler? Milane, prosím, mohu tě o něco porosit?“ vrkala a můj Milan byl jako vyměněný. Začal se strojit jako mladík a dokonce si koupil nějakou drahou voňavku.
„Ty voníš jako nějaká baba!“ smála jsem se, ale jeho se to dotklo. „No, to Eva mě pochválila. Prý mám dobrý vkus!“ urazil se a mně to najednou došlo. Že on s ní má poměr!“
O vlastní děti se nestarala
Na nic jsem nečekala. Když zas jednou Milan odešel k Evě něco „spravovat“, vypravila jsem se za ním. A nachytala je v posteli! Hrůza, ten trapas. Přes slzy jsem ani neviděla. Ale Eva se vůbec nestyděla.
Ani se nijak neomlouvala a v práci se tvářila, jako by se nic nestalo. Milan se k ní nastěhoval během týdne. Byla jsem zoufalá, ale potom mě něco napadlo. Jela jsem za Eviným bývalým manželem. Vlastně ani nevím proč.
Byl to fajn chlap, hned jsme si padli do oka. Vyprávěl mi, jaké měl s Evou trápení. Chlapů měla vždycky hodně a on se staral o děti. Vychoval je a ony se s ní ani nestýkají. Dlouho jsme si povídali. Nakonec slíbil, že mi návštěvu oplatí.
Manžely jsme si vyměnily
Přijel i s kytkou a pozval mě do kavárny, kde jsem nebyla snad sto let. Skvělý chlap se zanedlouho stal mým přítelem. A Eva? Když se to dozvěděla, příšerně se rozzuřila. Prý dělám všechno jen ze msty! Moc mě to pobavilo, protože do té doby mě to vůbec nenapadlo.
Ostatně, co se vzteká, vždyť je to její bývalý! Přátelit se jen kvůli pomstě? To je ale nesmysl. A tak, když s mým novým přítelem trávíme krásné chvíle, říkáme si, jak taková „pomsta“ může být sladká!
Linda (52), Třeboň
