Zpěvačka Šárka Rezková (49) si po letech úspěchů a spokojeného života prožila situace plné hrůzy, které jí stáhly na dno. Dostal jí do nich její třetí manžel, hudebník Jiří Brabec (+63).

Ve čtrnácti letech odešla Šárka Rezková (49) do Prahy na střední potravinářskou školu. Nezáleželo jí na tom, co studuje, stačilo jí, že je v Praze. Dálkově studovala hotelovou školu a co se jejího oboru týká, vybrala si konzervatoř Jaroslava Ježka. Teorie jí ale nebavila, věděla, že nejlepší pro kariéru je praxe. Zkušenosti se zpíváním měla z rodného Chebu, kde docházela do pěveckého sboru. V hlavním městě chtěla najít nějakou skupinu, která potřebuje zpěvačku. Našla jí – šlo o countryovou kapelu jménem Newyjou. Stala se tam sólistkou a prožívala u mikrofonu první úspěchy na koncertech i zahraničních zájezdech. Stejně rychle, jako se vrhla do muziky, skočila i do života manželského. Vdala se v osmnácti za Jana Rezka (55), ale po roce se rozvedli. Zůstali ale přáteli a dál se setkávali.

Věk jí spíše vyhovoval!

Spousta lásek vzniká při společné práci a druhé Šárčino manželství toho bylo důkazem. Skupinu Newyjou vedl Otto Solčány (72). Jiskra přeskočila přímo v kapele a tentokrát se jednalo o delší a zásadnější záležitost. Otto se stal v životě Šárky opravdu důležitým mužem. Měla s ním dva syny. Nakonec ale manželství stejně po šesti letech skončilo; ani tentokrát se ale nekonalo žádné brutální rozvodové drama. Na obzoru už byl pro zpěvačku celkem třetí vztah, ten nejznámější a nejvíc osudový. Opět se jednalo o hudebníka, tentokrát dokonce velkou hvězdu. S Jiřím Brabcem (+63), kapelníkem známého Country Beatu, který se proslavil jako doprovodná skupina Nadi Urbánkové (79), se sblížila v době, kdy oba ještě byli oficiálně zadaní. Šárka ho nejprve považovala za příliš namyšleného, ale pak zjistila, že si s ním může porozumět. Neodradilo jí ani to, že byl o generaci starší – o třicet let. Spíš jí to naopak vyhovovalo. „Mě předtím ovlivnilo to, že se naši rozvedli, když jsem chodila do první třídy,“ ohlížela se po letech.„Toužila jsem po tátovi. Jsem čítankový příklad, jak to potom ve vztazích chodí.“

Nevěru dlouho neutajili!

Jiskra přeskočila u slavnostní příležitosti, když kapela Newyjou, ve které Šárka zpívala, slavila dvacet let své existence. Šárka dala Jiřímu své telefonní číslo. Dlouho se neozýval, odvahu dostal až za deset dnů. Tahle doba stačila, aby si každý za sebe uvědomil, jak moc se do toho druhého zamiloval. Dát volný průchod lásce ale nebylo v dané situaci moc snadné. Však si to spočítejte: vdaná žena se dvěma syny a ženatý muž, který by mohl být jejím otcem. Proto se nejprve rozhodli svůj vztah držet v tajnosti. Schůzky se konaly v Jiřího ateliéru, kam si už předtím prý přivedl spoustu milenek. Sama Šárka měla zpočátku pochybnosti. Ptala se sama sebe, proč to dělá – vždyť v manželství jí nic nescházelo. Osudovému citu se ale neubránila. Protože chtěla hrát na rovinu, všechno svému muži upřímně řekla. Rozvedla se a stejně tak udělal i Jiří. Byli teď volní a mohli být spolu bez skrývání. Vzali se, ale nikdo tehdy netušil, jak tragicky v budoucnosti manželství skončí!

Jednoho dne přišli exekutoři

Definitivně byla láska páru potvrzena ve chvíli, kdy Šárka přivedla na svět společného potomka. Byl to opět syn. Nad osudovou láskou už se ale začaly v té době stahovat těžké mraky, což zpěvačka zatím nevěděla. Jiří totiž Šárce neodhalil jednu zásadní věc: z minulosti s sebou táhl velké dluhy. Návštěva exekutorů ji proto překvapila jako blesk z čistého nebe. Manžel se snažil situaci zlehčovat s tím, že jde o nějaké nedorozumění, které brzy vyřeší. Muselo mu přitom být jasné, že tohle je jen začátek dalších velkých problémů – a také to, že je nebude schopen zvládnout. Finančně nakonec s touto první hrozbou pomohla Šárka. Přicházeli další lidé, kterým Jiří dlužil peníze. Jakmile zpěvačka zjistila, že manžel místo toho, aby složenky platil, tak je likviduje, začalo jí být jasné, že všechno je mnohem horší, než jí Jiří přiznává. Navíc začal mít divné řeči o tom, jak ho kdosi pronásleduje, i o tom, že by pro něho bylo nejlepší odejít ze světa!

Choval se neobvykle

Psal se listopad roku 2003. Šárka už se pomalu připravovala na vánoční svátky, pekla toho dne dopředu nějaké cukroví. Jiří jí řekl, že musí jet vyřídit nějakou smlouvu. Později si oba Šárčini synové z druhého manželství vzpomněli, jak neobvykle se tehdy jejich nevlastní otec choval. Skutečně to vypadalo, jako by se s nimi loučil navždy. Šárka ještě manželovi naposledy volala do auta. „Byl divný a ani se nechtěl bavit,“ uvedla. „Sliboval, že se ozve. To bylo naposledy, kdy jsem ho slyšela.“ Jiřího telefon potom nadobro oněměl. Zoufalá Šárka se obrátila na policii, aby jí pomohli pohřešovaného partnera vypátrat. Dala jim tipy na několik míst. Jedním z nich byla i chalupa v jižních Čechách. Právě tam ho bohužel našli – svá slova o sebevraždě dovedl do konce a prostřelil si hlavu!

Uvažovala, že odejde za Jiřím!

Život Šárky se změnil v peklo. K šoku ze smrti milovaného partnera přibyly i existenční starosti. Tím, že Jiří odešel ze světa, nezmizely jeho dluhy. Vyšplhaly se do neuvěřitelné výše jedenácti milionů, alespoň oficiálně. „Samozřejmě lichváři se nepřihlásí, tak bych odhadla, že kolem těch třiceti to mohlo být, ale to nikdo neví,“ upřesnila Šárka. Zpěvačce nezbyly dokonce ani peníze na Jiřího pohřeb. Byla na dně a sama také uvažovala, že dobrovolně všechno skončí skokem z okna. Pomohly jí myšlenky na její děti a také nutnost postarat se o toho nejmladšího. Postupně se Šárce podařilo se vším se vyrovnat tak, že se mohla vrátit i k mikrofonu. A později si dokonce v dosavadním kamarádovi našla nového partnera!

Vystřízlivění přišlo bohužel pozdě!

To, jak všechny manželovy problémy vlastně vznikly, už Šárka přesně nezjistila. Musela jen řešit konečné důsledky. Bylo ale jasné, že finanční potíže měl už v předchozím vztahu. I tam už si musel půjčovat. „Vzali jim dokonce v exekuci dům a přišel o auto,“ prozradila. „Zřejmě neuhlídali nějaké splátky. “ S odstupem času musela konstatovat: „Myslela jsem si, že mám doma toho nejlepšího chlapa, který stojí pevnýma nohama na zemi a umí se postarat o rodinu. Jenže ono to tak, bohužel, nebylo.“