Kočičí instinkt mi pomohl

Říká se, že kočky dokážou vycítit nemoc. Je dobré tomu věřit a vnímat chování svého domácího mazlíčka. Může vám to zachránit život.

Micinka se spokojeně protahuje na sedačce. Využívá toho, že konečně dosáhla vítězství. Na sedačku celé čtyři roky, co tuto skvělou kočičku mám, nikdy nesměla. Nechtěla jsem, aby ji poškrábala drábky a zachlupatila.

Ne každý z mých hostů je pak nadšený, když si na ni sedne. Jenže teď šly mé zásady stranou. A moje číča si to užívá. Dokonce se mi zdá, že se tak trochu potměšile usmívá. Ale budiž, zaslouží si to.

Byla to moje nevšímavost

Moje roztomilá kočička byla odmalička velmi mazlivá. Ze všeho nejraději spala na polštáři vedle mě. Od jisté doby si ale začala pravidelně lehat na mé břicho. Bylo to příjemné, krásně to hřálo a Micinka se mi zdála spokojená.

Ona však spokojená nebyla. Její chování mě mělo naopak varovat. Já ale byla v klidu. Sice mě sem tam v břiše píchlo, ale znáte to, větry má přece čas od času každý.

Kamarádka zpozorněla

Když jsem měla chřipku, přišla se na mě podívat kamarádka a donesla mi nákup. Ležela jsem v posteli a Micinka samozřejmě trůnila na mém břiše. Ačkoliv je kamarádka hotová kočičí máma, Micinka ji tentokrát nepřišla ani přivítat.

Kamarádka chvíli moji kočku pozorovala a pak se zeptala, zda to dělá často. Vysvětlila mi, že toto kočky často dělají, když někde cítí špatné energie. „Můžeš mít něco třeba se střevy. Zajdi si k doktorovi,“ doporučila mi přítelkyně.

Přišla jsem včas

Doktoři mi objevili zatím velmi malý nádor ve střevech. Rychlý zákrok se vydařil a lékaři mě chválili, že jsem přišla sama od sebe, aniž bych měla nějaké vážnější obtíže. To by prý také mohlo už být pozdě.

Zamlčela jsem jim, že sama od sebe bych s občasným píchnutím v břiše k lékaři nešla. Nejsem přece žádný hypochondr. Naštěstí tu byla Micinka a moje kamarádka. Ty mně zachránily život. Tak ať se moje drahá kočička válí, kde chce. Přilehnout si může ke mně. Jen ať nenajde další nemoc!

Mirka Z. (49), Poděbrady

reklama

Komentáře