Zážitek ze zahraniční dovolené měl děsivé pokračování i doma.
Po dvou rozvodech jsem už do třetího manželství vstupovat nechtěla. Našla jsem si přítele, se kterým jsem bydlela, ale měl na oficiální partnerské svazky stejný názor jako já. S Radimem jsme tedy žili jen tak, na hromádce.
Nic nám nechybělo, oba jsme měli dospělé děti a ani po šedesátce nás netrápily žádné zdravotní problémy. Do našeho života ale zasáhly nadpřirozené síly a tajemné jevy, tedy přesněji řečeno do toho Radimova.
Nebyla to jen kuriozita
Stalo se to, když jsme byli na dovolené v Rakousku. Součástí našich výletů byla i návštěva jednoho zámku. Byl krásný slunečný den, oba jsme s Radimem byli v pohodě. Poté, co jsme vyšli ze zámku, zdržela jsem se u jednoho stánku, zatímco přítel na mě čekal kousek dál.
Jak jsem se podívala jeho směrem, spatřila jsem zvláštní úkaz. Slunce, které bylo za Radimem, vrhalo jeho stín – ale vedle tohoto stínu byl ještě nějaký další. Mohla jsem si oči ukoukat, ale neviděla jsem nic, co by ten druhý stín vrhalo.
Nebo spíše nikoho, protože se evidentně jednalo o nějakou lidskou postavu. Jak jsem k příteli přicházela, povšiml si, že se dívám dost zaraženě. Vyptával se, co se děje. Ukázala jsem mu na zem, na ten druhý stín.
Radim nechápal, rozhlížel se kolem, ale na tu záhadu jsme nepřišli. Vydali jsme se pryč od zámku a tajemný stín po chvíli zmizel. Asi bychom to brali jako nějakou kuriozitu, která později slouží jako zábavná historka – v následujících dnech, týdnech a měsících se ale ten stín začal kolem mého přítele objevovat stále častěji!
Vzpomněl si na starý obraz
Poté, kdy se stín vynořil potřetí – to už jsme byli zpátky v Brně – začali jsme se s přítelem bát. Radim se snažil vzpomenout na naši návštěvu zámku. Dlouho tam stál před jedním starým obrazem, kde byl namalován nějaký starý rytíř ve vítězném souboji s jiným mužem.
Přítel si vzpomínal, jak ho fascinovala krutost, zobrazená v rytířově obličeji. Začal mít podezření, že z toho obrazu vyzařovala nějaká divná energie, která přešla do jeho těla. Choval se dál normálně, ale kdykoliv se objevil ten druhý stín, uzavřel se do sebe a bylo vidět, že se v něm něco odehrává.
Nejděsivější chvíle přišly, když se stín začal objevovat i tehdy, když nesvítilo slunce nebo domácí osvětlení. Jednou se kolem Radima motal i v prudkém dešti. Byla jsem tím zneklidněná snad ještě víc, než můj přítel, protože jsem se začala obávat, že se změní a budeme se muset rozejít.
Naštěstí byl připraven to nějak řešit. Jedna naše společná známá nám doporučila, abychom se vydali k nějakému léčiteli nebo esoterikovi. Když už nic jiného, alespoň by nám poradil, co s nežádoucím stínem může Radim udělat.
Zbavil nás toho až rituál!
Po dlouhém hledání jsme narazili na člověka, který nás ujistil, že příteli pomůže. Vysvětlil nám, že do Radima v onom zámku asi skutečně vstoupila nějaká zlá zbytková energie. Požádal nás o důvěru a slíbil, že vše vyřeší. Nechtěl za to žádné peníze.
Radim měl vypít tajemný nápoj z nějakých bylinek, po kterém by upadl do transu a léčitel by pak špatnou energii z jeho duše vyhnal. Vypadalo to riskantně, ale mohla jsem při celém rituálu být přítomná, takže jsme nakonec souhlasili.
V zešeřelé místnosti pak Radim po vypití nápoje opravdu částečně ztratil vědomí. Pak začal léčitel s vymítáním. Přítel se roztřásl, tekly mu slzy z očí a prsty křečovitě zatínal do opěradla křesla. Byla jsem v pokušení přikázat léčiteli, ať s tím hned přestane, ale očima mě ujistil, že takhle to má probíhat.
Trvalo to malou chvíli. Poté se v místnosti objevil černý dým, vznášející se kolem Radimova těla. Pak se přítel probral a usmál se na mě. Rituál opravdu pomohl, od té doby se už stín neukázal. Po tomto šíleném a děsivém zážitku se náš vztah s Radimem ještě více upevnil!
Dagmar N., (61), Brno
