Srovnáním různých pověstí a údajů z letopisů známe rok, kdy byl Řím založen: 753 před naším letopočtem, je tedy starý 2774 let. Těžko říct, zda by ho zakladatelé města, staří Etruskové, ještě poznali, každopádně je našlapaný nádhernými stavbami a historií jako žádné další město na světě!
Nejstarší stavba v Římě, Pantheon z roku 27 na Via Rondello, je tak trochu schovaná v městské zástavbě. Podle pověsti právě odtud zakladatel Romulus vstoupil na nebesa. Zbývá přejít Tiberu, nejlépe po středověkém Ponte Sant’angelo, a uvidíme před sebou Andělský hrad, kdysi sídlo papežů.
Dáme-li se vlevo po Via della Conziliazione, máme správný směr do Vatikánu, církevního státu na 44 hektarech. Rozevře se před námi slavné Svatopetrské náměstí, proslulé monumentálním sloupovím a 140 sochami svatých.
V centru toho všeho je bazilika svatého Petra s přilehlým Apoštolským palácem, sídlem papeže. Bývá tu živo a na vstupenky je dlouhatánská fronta. V létě je tu dobré mít u sebe vždy něco k pití. Centrum Říma však představují světoznámé ohromné ruiny gladiátorské arény Koloseum na Piazza Colosseo, kde je i stanice metra.
Kde řečnil Caesar, Augustus, Seneca...
Bez šedesáti roků je Koloseum staré dva tisíce let a vešlo se do něho 50 tisíc diváků! Hned vedle najdete Konstantinův vítězný oblouk, postavený tímto císařem roku 312 na počest vítězství nad konkurentem Maxentiem.
Celý okolní prostor obklopují antické trosky, zasazené do parkové úpravy – zajímavé je hlavně Palatinum, kde stávaly domy bohatých Římanů, obklopující kdysi císařský palác a Forum Romanum, kdysi hlavní římské náměstí.
Je krásné a působivé i po patnácti staletích a je snadné si tu představit ctihodné Římany v tógách, hlídky vigilů v přilbách, a vůbec pouliční ruch starověké římské metropole.
Mussolini kontra Anita
Další zastávkou pro vás může být Piazza Venezia, jejíž jednu stranu tvoří památník krále Viktora Emanuela II. a za ním Altare della Patria, Muzeum vlasti. Budova, která s ním svírá pravý úhel, bude povědomá milovníkům černobílých dokumentů: ano, z tohoto balkonu řečnil Benito Mussolini o tom, že italskou armádu nic nezastaví!
Dál už má Řím spíš barokní a renesanční podobu. Cestou ke kamenným Španělským schodům na Piazza di Spagna nesmíte minout slavnou fontánu Di Trevi, kde se cachtala ve filmu Sladký život oslnivá švédská hvězda Anita Ekberg.
Po zmíněných schodech pak musíte vystoupat až ke kostelu Nejsvětější trojice, odkud je na Řím nejkrásnější výhled. Určitě si ho zapamatujete, všechno jste vidět stejně nestihli.
Co si dát v Římě k obědu?
Římský oběd zahajuje předkrm, který zahrnuje olivy, uzeniny, dary moře či různě upravenou zeleninu. Polévka stracciatella obnáší hovězí vývar z žebra s římským kmínem, cibulí, vejcem a celerem – chroupá se k ní ciabatta.
Hlavním jídlem bývají nejčastěji těstoviny, např. známé špagety carbonara (uhlířské) s opečenou slaninou anebo amatriciana s rajskou omáčkou, slaninou, česnekem a sýrem. Lahůdkou je coda alla vaccinara, dušená hovězí oháňka opět s rajčaty.
Ideální je oběd zapít bílým vínem, které na vinicích v okolí Říma dominuje, tedy odrůdou Frascati, Marino a Colli Albani. A dezert? Nejlépe tiramisu či římský sýrový koláč.
Teplota vzduchu: 22 až 24 °C
4 dny letecky se snídaní, od 8 600 Kč
