Říkal, že věří v osud. Že mu kdysi všechno předpověděla kartářka. To, že z něj nebude vzpěračský šampion, ale uznávaný herec. Že mu v soukromí štěstí nepokvete. I to, že podzim života stráví v nemocnici. František Peterka se prý tenkrát zmohl jen na otázku: „A to tam taky umřu?“
V našich dětských letech patřil mezi naše oblíbence. Jak ten si dokázal poradit z proradným Trautenbergem a coby král hor Krakonoš se staral o to, aby dobro vítězilo nad zlem!
V té době jsme ještě netušili, že stačilo málo a jméno František Peterka (1922–2016) bychom spíše slýchávali v pořadu Branky, body, vteřiny. Jako kluk měl totiž namířeno na jiná než divadelní pódia. Chtěl se stát mistrem vzpěračem a s činkou nad hlavou dobýt svět.
