Byla přesvědčena, že po smrti své velké lásky, spisovatele Jana Otčenáška, zůstane už navždy sama. Ale osud rozhodl jinak, je šťastná.
Do světa hudby a umění ji přivedl milovaný tatínek. Bral ji na opery, doma hrával na piano a říkával: „Bach je chleba a Mozart je chleba s máslem.“ Libuše Švormová (88) dodnes miluje Jeseníky, vyrůstala pod nimi v Šumperku a chození po horách bylo pro ni fascinujícím aktivním odpočinkem.
V patnácti letech odešla budoucí herečka z milovaného šumperského domova studovat do Brna. Netušila, že tatínkovi, který měl slabé srdce, zbývá už jen několik let života. V Brně studovala Vyšší školu uměleckého průmyslu, tehdy ještě nevěděla přesně, jakou cestou se vydá.
