Tvrdila, že muži a ženy jsou úplně jiný živočišný druh. Jako ježek a žirafa. Ona sama jako by se to tak trochu svou osobností snažila dokázat. 

Dcera výtvarnice a vojenského letce, který působil jako legionář v Rusku, neměla dětství jako z pohádky. Ze slovenských Veľkých Dravců byla rodina místními nacionalisty roku 1938 vyhnána, museli se přestěhovat, skončili ve Žďáru nad Metují a později v Borohrádku.

Maminka Květy přišla kvůli internaci v sovětském gulagu v osmnácti letech o nohu, také tatínek coby pilot utrpěl ve válce vážné zranění, celý život pak kulhal. Trpěl bolestmi, nechoval se k dceři příliš vlídně, malá Květa se ho bála. „Měla jsem strach z tatínka, on byl přísný.