Kvůli milenci jsem chtěla opustit manžela

Nový muž v mém životě mi popletl hlavu a já chtěla spálit všechny mosty

Manželství nám vydrželo a máme dvě děti. Jenže poslední dobou mám stále častěji pocit, že mi něco chybí... 

Já i Vašek jsme tehdy za sebou měli delší, nevydařený vztah. Znali jsme se už od střední školy, přátelili se a vlastně jsme oba u toho druhého hledali útěchu. Chtěli jsme rodinu. Když jsme se brali, bylo mi devětadvacet a Vaškovi jednatřicet.

Tušila jsem, že pokud chci mít děti, mám nejvyšší čas. Zpočátku bylo všechno v pořádku. Žádná velká vášeň se nekonala, ale hlavní bylo, že se po roce narodila Adélka a brzy následovala Sylvie. Z dětí máme oba radost, holky jsou bezproblémové a žili jsme klidný, dalo by se říct spokojený život.

Jenže postupně mi to nějak přestávalo stačit. Donedávna jsme to ale zvládala, vždycky jsem si řekla: „Máš hodného muže a děti, spokojené manželství, co by za to jiné daly!“ Chybějící vášeň a dobrodružství mi nahrazovaly televizní seriály a knížky. Až jsem potkala Davida.

Zmatek v hlavě

David začal k nám do firmy docházet jako externista. Zpočátku jsem s ním nepřišla moc do styku, ale vloni jsme začali pracovat na novém projektu a můj šéf mi určil Davida jako spolupracovníka. Začali jsme se vídat pravidelně a záhy jsme si začali povídat a zjistili, že nás baví podobné věci.

Věděla jsem, že je rozvedený, a zpočátku si ani neuvědomovala, že mi začal dělat v hlavě zmatek. S Vaškem už to samozřejmě po těch letech dávno nebylo takové jako na začátku, občas jsme si lezli na nervy, i když vím, že Vašek je fajn – a já si najednou uvědomila, že jsem se do Davida zamilovala a on do mě prý také.

Začali jsme se scházet. Jenže jsem cítila vinu, měla jsem a mám Vaška pořád ráda. David mi ale ukázal, že by se dalo víc žít, víc milovat. Zkoušela jsem se s Vaškem domluvit, aby se u nás něco změnilo, ale vždycky to skončilo hádkou. Po jedné z nich jsem si sbalila věci a odešla k Davidovi.

Byla to chyba

Jenže mě čekalo nemilé překvapení. Když jsem u něj s kufry zazvonila, přišel mi otevřít polosvlečený. Z jeho překvapeného výrazu jsem pochopila, že nejsem vítaná. Měl tam jinou ženu… Vrátila jsem se domů, ale moje manželství je v troskách. Vašek se mnou nemluví a dcery drží s ním. Připadám si jako ta nejhorší ženská na světě a nevím, jak dál.

Marie (42), Pardubice

reklama
reklama