Málem uhořel ve vlastním ohni

Můj bratr Lubor byl nadšený, když jsme o prázdninách dělávali táboráky. Měl ráda oheň, fascinovaně ho pozoroval a přitom se šťastně usmíval. Připadalo mi to legrační a dobírala jsem si ho kvůli tomu.

Stojíme všichni jako přimrazení. Noční oblohu osvětlovaly ohromné plameny z hořícího stohu. Byl celý v jednom ohni. Už čtvrtý stoh, který v okolí vzplál za posledních několik dní. Vyděsilo nás to a báli jsme se, aby oheň nepřeskočil na blízká stavení.

Jen můj bratr celý rozesmátý byl ve svém živlu. Je totiž dobrovolný hasič. V hasičské uniformě a s hadicí v ruce byl i tentokrát velkým hrdinou dne. Tak jako vždy se nebojácně vrhal k ohni a hasil a hasil.

Pachatel byl neznámý

Svítá a ze stohu nezbylo téměř nic. Ještě trochu doutná, ale už je po všem. Lubor je v euforické náladě, nevadí mu, že celou noc nespal. Prozpěvuje si a pobíhá po našem domě. Policie mezitím bezradně hledá nějaké stopy po žháři. Kdo něco takového může dělat? To byla naprostá záhada.

Oheň vzplál znovu

Uběhlo jen několik málo dnů a bratr už zase běžel k hasičské stanici. „Hoří hospoda!“ Volal vzrušeně a hnal se jak zdivočelý ze dveří. Za chvíli už zase nadšeně skotačil mezi plameny. A tehdy se to stalo.

Nad jeho hlavou se uvolnil hořící trám a srazil ho k zemi. Než ho kolegové z pod něj vytáhli, byl celý v plamenech.

Možná to přežije

Nyní leží v kritickém stavu v nemocnici. Má popáleniny na 70% těla a poraněnou páteř. Doktoři nám velké naděje nedávají. Pro celou naši rodinu je to strašlivá rána. Druhou nám zasadili kriminalisté, kteří našli jasné důkazy o tom, že nejen hospodu, ale i stohy podpálil právě můj bratr.

Hasič, hrdina! Je to naprosto šílené, ale bohužel Lubor je zřejmě pyroman. Co bude dál? Pokud vůbec přežije, ponese si vinu i zodpovědnost do konce života.

Magdaléna J. (45), Vsetínsko

reklama
reklama

Komentáře