Tatínek herečce Jaroslavě Obermaierové (74) zemřel, když byla ještě dítě. Ani maminka se nedočkala vnuka. V mládí byla snem mnoha mužů, ale jen jeden ji poznamenal do konce života!

Dětství Jaroslavy Obermaierové ovlivnily tři zásadní události: jedna dobrá a dvě špatné. Tou dobrou byl zájem o balet. Vyrůstala na pražském Žižkově a na procházkách s babičkou chodila kolem baletního studia. Líbily se jí obrázky malých dívek, které tam byly vyobrazeny v krásných úborech a s „piškotkami“ na nohou.

Přemluvila babičku, aby ji do studia přihlásila. Byly jí ale teprve čtyři roky, takže jí nevzali. Za rok se to ale už povedlo. V deseti letech se pak jako malá baletka dostala na scénu, o které většina herců sní celý život: do Národního divadla.

Mezitím se ale staly ony dvě špatné a smutné