Chvíli to trvalo, než ho hudba začala živit. Jožka Černý se vyučil mechanikem šicích strojů a po vojně se živil jako řidič, umělecký kovář a zámečník. Lidovky byly dlouho jen velkým koníčkem. Jenže pak se z Jožky Černého stal nekorunovaný král lidové muziky.
Bral jsem to jako vytržení z her
V době, kdy muzika zněla maximálně z rádia, se u Černých na zahradě v létě zpívalo a popíjelo vínko. Na tom prvním se (zpočátku především kvůli rodičům) podílel i malý Jožka. „Když jsem musel jít zpívat, bral jsem to jako vytržení z dětských her.“ Dokonce se prý několikrát schválně vyválel v blátě, aby se obecenstvu hnusil a vystupovat nemusel.
