Když se jí nějaký všeobecně známý muž líbil, šla a řekla si o něj. Přitom to už na první pohled byla křehká dívka, žádná dračice. 

Z kraje roku 1966 se v Brně narodila holčička Martina Zbořilová, které sudičky předpověděly, že si jednou vezme slavného režiséra a bude s ním žít ve Spojených státech. Kdyby tuto jejich předpověď pronesenou nad dětskou postýlkou někdo býval slyšel, asi by se rozesmál. V té době bylo nemyslitelné, že by se někdo ze socialistického Československa dostal do Ameriky, leda snad prstem po mapě. Jenomže sudičky, jak víme z pohádek, mají vždycky pravdu. O dětství mluví dnes Martina opatrně, skoro jako by neprobíhalo podle jejích představ. Prý bylo úplně jiné než dětství jejích synů. „Zatímco dnes jsou ve většině rodin děti prioritou a program se plánuje s ohledem na ně, za nás to bylo tak, že rodiče vedli nějaký svůj život a děcka povlávala kolem,“ říká spisovatelka. Tatínek byl velice přísný, nesmlouvavý, nepřipouštěl diskusi, zato s maminkou měly obě sestry Zbořilovy vztah naštěstí spíš kamarádský. Nicméně Martinu dětství nijak nenadchlo, těšila se na dospělost. Na gymnáziu nebyla zrovna vzornou studentkou, ignorovala matematiku a chodila po vinárnách. Když se přihlásila na žurnalistiku, nikdo z profesorů nechtěl věřit, že se Zbořilová hlásí na vysokou. Mysleli si, že jde o vtip. Na vysokou školu ji nepřijali, přesto zamířila do Prahy a začala pracovat v novinách. Vysoká, dlouhovlasá, pohledná slečna pronikla i do světa modelingu, přišly módní přehlídky a fotografování do časopisů. Praha jí ležela u nohou, byla dokonce přijata na FAMU, kde studovala scenáristiku. Když něco moc chtěla, dokázala si o to říct. Přitom to byla křehká dívka, žádná agresivní saň. „Karla i Miloše jsem sbalila já a netajím se tím. Není na tom nic špatného, zamilovat se a potom o dotyčného usilovat,“ řekla o svých slavných mužích, Karlu Gottovi (†80) a Miloši Formanovi (†86).