Matka vyčetla mou budoucnost v čarodějné knize

Moje narození bylo opředené celou řadou podivných událostí. Burácela bouře a běsnily živly. Rodiče se báli, že se jim narodí démon.

Maminka jako pěstounka v jeslích děti milovala a velmi těžce nesla, že se nemohla dočkat miminka vlastního. Po třech letech marného čekání začali s otcem uvažovat o adopci. Naštěstí to tehdy byla dlouhodobá záležitost, a než se tomu tak stalo, matka otěhotněla. Četla právě známou knihu Rosemary má děťátko – a přesně ve chvíli, kdy dorazila k pasáži o neodolatelné chuti těhotné Rosemary na syrové maso, ji ta myšlenka zaujala natolik, že neodolala a při přípravě oběda si ukousla z krvavých jater. Hlava se jí v ten okamžik zatočila, nohy podlomily, zatmělo před očima a než se vzpamatovala, snědla játra celá. Lekla toho svého počinu natolik, že rychle knihu zavřela a dlouho ji neměla odvahu dočíst. Po syrových játrech však následovaly další divné chuti, a to už nebylo pochyb o tom, že se mí rodiče konečně dočkají kýženého potomka.

Odbila právě půlnoc

Těhotenství proběhlo tradičně, bez jakýchkoliv náznaků čehokoliv netypického. Blížila se chvíle porodu, a já si dávala načas. Jeden týden, druhý po termínu...Matka musela už ulehnout do nemocnice a čekat. Tak nastala noc mého dramatického příchodu na tento svět. Bylo dusno a nedalo se spát. Uplynula půlnoc, přehoupla se jedna, a matka ne a ne zabrat. A najednou to začalo. Temná noc se rozsvítila zábleskem a vzápětí zaburácel hrom, až se nemocnice otřásla. Zvedl se vítr, který rychle sílil. A spolu s ním udeřily porodní bolesti. Drala jsem se na svět takovou rychlostí, že sestra nestačila zavolat doktora.

Drápy a žluté oči

A tak se musela porodu ujmout rychle sestra. Na což mám navždy památku – jizvu na břiše od jejího dlouhého nehtu. Vichr lomcoval okny, jako by se dovnitř drala celá letka duchů. Tak jsem přišla na svět – plno zrzavých vlasů na hlavě, velké žluté oči a na prstech drápy. Přesně jako narozený Ďábel v knize. Měla jsem samozřejmě novorozeneckou žloutenku a drápy a vlasy tak narostly proto, že jsem si dávala s příchodem na svět na čas. Matka ale ve mně v tu chvíli opět viděla magický vliv knihy, kterou právě přečetla. Přitiskla si mě k sobě a odevzdaně prohlásila: Tu knihu jsem neměla číst…

Olga (52), Chomutovsko .

reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden

reklama