Můj čas na kafíčko

Mluv se mnou, miláčku!

Proč je důležité spolu mluvit o všem, co vás trápí, dřív, než bude pozdě?

Nejhorší chvíle paradoxně není ta, kdy se s vámi partner začne hádat, ale naopak moment, kdy se hádat přestane. Pak už totiž taky nemusí cítit nic, o co by ještě stálo za to se pohádat. Rezignuje. Odepíše vás. Je vůbec šance, jak tomu můžete předejít?

Máte krizi a chcete se rozejít. Ale máte strach: co když to pak bude bolet ještě víc? Co když problém, který prožíváte, má ukázat, jak moc při sobě držíte a co spolu překonáte? Co když vás dva má ne oslabit, ale posílit? Nikdy není pozdě na to mluvit s druhým.

Někdy se situace ostrým slovem zostří, ale pokud oba chcete, komunikaci zdokonalíte. Pokud vůle není, pak nic nenaděláte. V jednom se vztah vybudovat nedá. Ale do té doby to určitě zkoušejte.

Nikdo z nás není dokonalý

U každého můžete postrádat něco, co má jiný. A začne vás napadat, že o něco přicházíte a jaké by to asi bylo s někým jiným. Ale ten problém je ve vás. Nemůžete být šťastná, pokud příčiny své nespokojenosti hledáte všude jinde, jen ne v sobě.

Vaše mysl je jako zahrada. Co do ní zasadíte, to vzklíčí. A je jedno, jestli je to plevel, nebo růže. Ptejte se: Co vám začalo chybět? Co se vytratilo? Dokážete to vrátit? Nebo spolu už jenom marníte čas?

Muži neumí číst myšlenky

Nikdo nemáme schopnost vidět druhému do hlavy. Rány, které neukážete, prostě nejdou vyléčit. I když si myslíte, jak moc druhého znáte, musíte se ptát! Proto máme ústa. A musíme naslouchat! Proto máme uši. Jsou to jediné nástroje ke sblížení lidí.

Hlavou vám často běží tisíce pochybností a otázek. Ale pokud je nevyslovíte nahlas, váš partner nemůže tušit, jaké pochybnosti vám běhají v hlavě. Když neovládnete domněnky, domněnky ovládnou vás.

Vztah umírá na mlčení

Hlava je dobrý sluha, ale špatný pán. Spousta z nás si neuvědomuje, jakou časovanou nálož nosí na krku. Váš muž se zlobí, proč jste mu neřekla dřív, že vás něco štve. A vy se rozčilujete, proč ON se nezajímal víc.

A tak se kvůli mlčení může zbytečně rozpadnout vztah, který umře na ticho. Nejvíce bolesti působí nevyřčená slova, která jsou jako cihly. Jejich správným používáním naopak stavíte k partnerovi most. Špatným používáním mezi vámi stavíte zeď.

Projevy strachu nejsou slabost

Kdo propadne skepsi, jako by spadl do bažiny, z níž se nemůže dostat. Protože negace plodí negaci, přestanete bojovat. Pak stačí, aby se nachomýtl někdo jiný, a vjede do pevnosti jako vítěz. Třeba tím, že se začne víc o druhého zajímat.

Tam, kde si myslíte, že můžete hodně ztratit, můžete ve skutečnosti hodně získat. Stačí jen s druhým mluvit. Dát najevo, čeho se bojíte, co vás vnitřně brzdí, kvůli čemu si nevěříte. Nikdo se totiž silným nerodí, ale stává. Nebojácně vedený dialog je posilou.

Neváhejte odložit tíživý batoh

Minulost je batoh plný vzpomínek, který neustále nosíte. Ten batoh těžkne, jak do něj přibývají nové špatné zkušenosti. Chyby bolí, a tak je nechcete zopakovat. Někdy se stane, že vám jednání partnera připomene trauma, které jste zažila s bývalým.

Pak se leknete, jestli nebudete znovu zrazena...? Jenže minulost nezměníme, ať byla jakákoli. Je jako stránky deníku, které nejde přepsat ani vytrhnout, protože pak by život nedával smysl.

Jak se vybourat ze zdi mlčení?

S bolestnou minulostí nejde bojovat, jde se s ní ale smířit. A druhému o ní říct. Promluvit si o stínech, které vás provázejí a jichž se bojíte. Domněnky jsou jako déšť, slova jako slunce.

Tam, kde domněnky prosvítí slunce, jako by se objevila na nebi duha. Signál, že slunce vysušuje kapky v prasklinách. Tak jako slunce vychází den co den, může vyjít v každém vztahu. Chce to ale neobklopovat se zdmi mlčení…

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden