Můj kousek štěstí

Modré světýlko ukazovalo ukrytý poklad

Magická noc odkryla zakopanou truhlu u hřbitova. Čekalo nás ale děsivé setkání s jejím strážcem? Zachránila nás čistá duše naší malé dcerky.

Které dítě není posedlé hledáním pokladů? Většinou z toho naštěstí vyroste.Mému manželovi to ale bohužel vydrželo. Zůstal navždycky takovým velkým dítětem, a to v mnoha směrech. Nikdy nepřestal věřit, že nějaký poklad najde. A tak kromě starých domů a podzemních chodeb, měl spadeno na tři zříceniny, co v okolí byly.Jednou přiběhl za úplňku domů, že uviděl na rozcestí pod hřbitovem světýlko. A chtěl si vytáhnout z postýlky naši dceru, aby poklad vyzvedla, protože to může pouze nevinná duše. Postavila jsem se rezolutně proti, ale on mě nakonec přesvědčil. Neochotně jsem Kačenku probudila, oblékla a tajně, aby nás sousedé neviděli, jsme vyrazili na místo. Světýlko tam skutečně bylo. Poskakovalo v blízkosti stromu, který byl v okolí populární díky svému oběšenci.Pod stromem ležel mohutný kámen, o kterém byl manžel skálopevně přesvědčený, že poklad bude zakopaný právě tam. Modré světélko kmitalo kolem balvanu.

Oběšenec byl lakomý

Manžel začal rýt a dloubat kolem kamenu tak dlouho, až si udělal puchýř.Nakonec ale přece jen narazil na cosi tvrdého. Konečně! Zaradoval se! Strhl k aktivitě i mě a naši osmiletou dceru. Rukama jsme hrabali a představovali si, co v ní asi bude. Byli jsme natolik zabráni do práce, že jsme přestali vnímat čas a okolí.Truhla byla těžká, nechtěla se hnout, ať jsme se snažili sebevíc. Budeme ji muset rozbít! Rozhodl muž, a já nadšeně souhlasila. Býval by to udělal, kdyby se nám nad hlavou neozval chraplavý mužský hlas. „To je moje!“ Manžel popadl dceru, já rýč a upalovali jsme, co nám nohy stačily.Ohlédnout jsme si netroufli a zastavili se až doma. Zda to byl skutečně oběšenec, nebo si z nás udělal legraci nějaký kolemjdoucí, nevíme. Ráno nebylo po jámě a truhle ani památky. Jámu kdosi zaházel a truhla zmizela.Je ale pravdou, že se manželovi nakonec přece jen najít poklad poštěstilo. Na naší půdě pod podlahou si někdo z našich předků ukryl starou tureckou šavli. Je to krásná starožitnost. Už mnoho let kraluje v našem obývacím pokoji.Manžel je na nij moc hrdý. Vášnivá touha po pokladech ho tím ale rozhodně nepustila.

Vlasta (53), Jičín .

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden