Můj kousek štěstí

Můj špatný výklad asi rozzuřil ducha?

Každý nějak začíná. Já jsem koketovala s různými věšteckými praktikami a neuměla to. Až se na to nemohl nejspíš dívat duch nějaké dávné vědmy.

Hrozně mě to bavilo. Kupovala jsem si různé věštecké pomůcky a věštění budoucnosti se stalo to mým koníčkem. Jakmile jsem přišla do nějakého čarodějného obchůdku, nevěděla jsem, co bych si koupila dříve. Doma jsem pak zapálila svíčky a zkoušela věštit – tu z cikánských karet, z křišťálové koule, točila jsem kyvadlem a zkoušela i runy.

To byly starosti

Kamarádky, které o mé vášni věděly, mě bombardovaly dotazy. Nebrala jsem za to nic, ale je pravda, že žádná ze známých nepřišla s prázdnou. Vždycky jsme si k tomu věštění otevřely lahev vína, i když se to nesmí, jak jsem se dočetla až o několik let později.

Nikdy to nebylo nic důležitého, čím jsme se zabývaly, v našem věku jsme řešily hlavně muže a občas nějakou tu protivnou nadřízenou nebo kolegyni v práci. To byly tehdy starosti! Užívaly jsme si takto asi rok, když za mnou jedna kamarádka přišla s prosbou, zda bych nevyvěštila její tetě, jak dopadne její porod.

Se smíchem jsem vyvěštila, že to bude kluk jako buk, úplně zdravý. Že to bude kluk se samozřejmě dávno vědělo. Rozloučily jsme se a jen za kamarádkou zapadly dveře, ozval se zvonek u dveří. Myslela jsem si, že si něco zapomněla a otevřela jsem.

Nerudná žena

Do dveří se nahrnula podivná ženština v barevných šatech, ověšená šperky. Tvářila se naštvaně. Řekla jsem, ať odejde, ale ona zamíchala karty a rozložila je. Zapíchla se do mě očima, které byly jako uhlíky. „To dítě zemře, ty huso hloupá!“

A ukázala dlouhým nehtem na žaludské eso a žaludskou desítku. Pak dýchla na mou křišťálovou kouli a cosi zamumlala. „No jistě!“ pokývala hlavou. Podívala se na mě strašným pohledem, otočila se a práskla za sebou dveřmi.

Půlnoc

V tu chvíli začala na hodinách odbíjet půlnoc. Vyběhla jsem za ní na chodbu, ale tam nebyl nikdo. Dům tiše spal. Jen nad schody se vznášel namodralý dým. Kamarádky teta skutečně potratila. Dva roky jsem se neodvážila věštit, a pak jsem se konečně přihlásila do esoterické školy.

Renata (63), Brno

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden