Byla to posedlost. Ta holka mě vytáčela tak, že jsem musela být lepší. A tak jsem se pustila i na hodně tenký led.
Byla jsem mladá a hodně atraktivní. Muži kolem mě kroužili jako mlsní psi. Jenže pak přišla do naší firmy Bára! Mladší a neméně sexy. A v tu chvíli se ve mně probudila soupeřivost. Bára střídala chlapy jako ponožky a těžila z toho opravdu hodně, a já najednou musela taky.
Klidně jsem udržovala známost s několika najednou. Lépe řečeno jsem s nimi spala. S Bárou jsme seděly v jedné kanceláři, proti sobě a dělaly si zářezy do pracovního stolu, koho jsme svedly. Pak se ale do mě jeden strašně zamiloval.
Byl nezkušený, s holkami to neuměl, ale o to víc dával průchod svým citům. Byla jsem pyšná na to, že Bára u něho neuspěla. A tak byla svatba. Karel se živil jako hasič, já byla kancelářská krysa, takže žádnými velkými příjmy jsme nedisponovali.
Když se narodila dcera, bylo ještě hůř. A tak začal Karel podnikat. Pronajal si prostory a investoval veškeré peníze, dokonce si i dost půjčil. Ale nesměl by to být ňouma Karel, aby ho majitel nemovitosti nevypekl.
Tři litry na dřevo
Bára se mi v práci smála, chlubila se fotkami z luxusní dovolené, hadříky z Dubaje, novým autem. A tak jsem vyrazila do společnosti. Karel poctivě hlídal naši malou Gábinku, zatímco já si zase vytvořila arzenál milenců. V pondělí Petr, ve středu Honza a pátky patřily Slávkovi.
Víkendy jsem trávila doma, přece jenom mě dcera potřebovala, a tu jsem šidit nechtěla. Můj manžel Karel byl hodný, oddaný, ale tak strašně nudný! Klamal sám sebe, jen aby se tolik netrápil. Mně však mezitím zrál v hlavě plán.
K jeho realizaci jsem však potřebovala Karlovu spolupráci. „Hele, Karle, dám ti na výběr. Buď ti budu zahýbat a ty z toho nebudeš nic mít, nebo ti budu taky zahýbat, ale mohli bychom na tom vydělat. Co si vybereš?“ Karel na mě zíral a do očí se mu draly slzy.
Pak jsem mu vyložila svůj nápad. Dvakrát třikrát týdně odvezeme dcerku večer k babičce, zajde si na pivo a já si domů přivedu amanta. Ale ne zadarmo, na dřevo musí položit tři tisíce.
A tak nám nastaly časy hojnosti. Moje služby se mezi klienty rozkřikly, takže mi posílali i svoje kamarády a známé. Koupili jsme si nové auto a můj šatník by mi mohla závidět i žena premiéra. Bára zuřila!
Jako věrný psíček
Tak to trvalo dvanáct let. Náš vztah s Karlem se ale změnil. Byl tak nudný a takový slaboch! Jiný chlap by mi dal pár facek, ale on? Jenom fňukal a byl mi oddaný jako římský otrok. Dnes už tenhle přivýdělek neprovozuji.
Zestárla jsem a klienti začali dávat přednost mladší konkurenci. Mám milence, nezapírám, ale jen jednoho a nic mi za to neplatí. Gábinka je už dávno dospělá, má dvě děti a o ničem neví. Prostě jsme navenek taková normální vyčpělá rodinka.
Karel je ale stále věrný jako ten starý, opelichaný pes. Chodí do práce a z práce, nikoho nemá, jen tu hospodu. Ale to mu nemůžu vyčítat, vždyť jsem ho to sama naučila. A já se taky asi nezměním a ani nechci.
Věra (59), Ostrava
