Prožila jsem kus života s mužem, do kterého jsem se zamilovala už v mládí. Podzim života trávím ale s jeho bratrem.
Bratry Marka a Leoše znala v mém dětství celá škola. Já jsem nebyla výjimkou, i když Marek chodil o třídu výš a starší Leoš dokonce o dvě třídy. Spousta holek do nich byla zamilovaná. Neustále na sebe nějak upozorňovali. Mohli jste se vsadit, že když se stal nějaký průšvih, byl u toho jeden z bratrů nebo spíše oba dva.
Náhodné setkání na diskotéce
Vídat oba sourozence jsem přestala poté, kdy jsem odjela do Brna studovat na gymnázium. Domů jsem se vracela jen na víkendy. Občas jsem zašla s kamarádkou na diskotéku. Na jedné z nich jsem se po delší době potkala s Leošem.
Znali jsme se jen od vidění, takže jsme na sebe jen tak kývli na pozdrav. Později v průběhu večera jsme se dali do řeči. Mluvili jsme hlavně o škole a Leoš měl samozřejmě na co vzpomínat.
Bavil mě historkami, které prožil se svým bratrem. O některých z nich jsem ani nevěděla. Viděla jsem, že po mně Leoš takzvaně „jede“. Nijak jsem se jeho zájmu nebránila. Navrhl mi, že bychom si mohli vyrazit na rande.
Prý by za mnou přijel i do Brna. Domluvili jsme se a Leoš skutečně přijel. Zjistila jsem, že je mi s ním dobře. Následovala další a další rande a nakonec z toho byla opravdu vážná známost. Leoš mě představil rodičům, já těm svým také.
Přitom jsem blíž poznala také Marka, druhého z bratrů. Ten měl v té době rovněž vztah. Oženil se pak ještě dříve než Leoš – na té svatbě jsem samozřejmě byla. Tehdy mě nenapadlo, že jednou po boku mladšího z bratrů budu ve stejné situaci stát já.
Přestal se zajímat o rodinu
Vzali jsme se ještě během vysokoškolského studia. Leoš měl stále dva roky přede mnou náskok, takže univerzitu ukončil dříve než já. Oba jsme si našli dobrou práci a získali jsme dokonce i služební byt. Otěhotněla jsem plánovaně, narodily se nám postupně dvě dcery.
Vypadalo to, že žijeme ideální život. S Leošem jsme spolu dobře vycházeli, nehádali jsme se. Občas jsme jezdili na návštěvu k Markovi a jeho rodině. Zjišťovala jsem, že oba bratři se od sebe opravdu dost liší. Marek byl mírnější, víc se věnoval ženě a dětem.
Leoš byl hodně společenský ve všech smyslech toho slova. Často někam vyrazil s kamarády, aniž by se mě předem ptal. Jak roky utíkaly, začalo mi to čím dál víc vadit, i kvůli dětem.
Leoš se jim opravdu příliš nevěnoval, veškerá výchova byla na mně. Jaký to byl rozdíl oproti Markovi! Jeho ženě jsem teď trochu záviděla. Netušila jsem, že za fasádou klidné rodiny kulminují i problémy ve vztahu mého švagra.
Téměř dvacet let poté
Po dvanácti letech manželství přišla krize. Leoš byl doma stále méně, o chod domácnosti se vůbec nezajímal. Ke slovu přišly hádky a nakonec padlo i slovo rozvod. Vyslovila jsem je já a trvala jsem na tom. Jednoho dne mě navštívil Marek a oznámil mi, že on se bude rozvádět také.
Sdíleli jsme společně náš smutek z nepovedených vztahů a rozpadajících se manželství. Zatímco u mě byl hlavním problémem Leošův nezájem o rodinu, Marek se potýkal s nevěrou své manželky. Ta situace na obou stranách z nás udělala nečekané důvěrníky.
Jeden i druhý rozvod následovaly krátce po sobě. Všechno se naštěstí obešlo bez velkých dramat, oba páry se na podmínkách dohodly. Po rozvodu jsme se začali s Markem scházet stále častěji.
Nechtěli jsme se bezhlavě hnát do dalšího vážného vztahu, ale nakonec to tak stejně dopadlo. Časem jsme spolu začali žít a nakonec jsme skončili i ve svatební síni.
Své „ano“ jsme si řekli skoro na den přesně dvacet let poté, co ho kdysi vyslovil Marek před svojí první ženou. Jsme spolu dodnes a já si občas říkám, jaké by to bylo, kdybych si toho lepšího z obou bratrů vybrala hned napoprvé.
Anna H. (62), Břeclav
