Moje chvilka pohody

Na dovolené s vnučkou jsem jako babička selhala

„Hurá! Poletím s babičkou k moři,“ křičela radostně moje sedmiletá vnučka, když jsem se svou čerstvě rozvedenou dcerou domlouvala, jak vyřešit Natálčiny prázdniny, aby nemusela dvakrát na tábor. Od té doby, co Iva žije s Natálkou sama, snažím se jim být maximální oporou.

Tatínek má novou ženu, s ní miminko, tak je Natálka pro něj až na několikáté koleji. Jeden prázdninový týden spolu stráví, ale víc ji tatínek neobětoval. Moc se s Natálkou těšíme, i když mám trochu obavy, aby svůj první let letadlem dobře zvládla.

Všechno ji fascinovalo

Letadlo začalo klesat a Natálka s úžasem a nosem přilepeným k malému okénku sleduje z výšky moře a to obrovské pískoviště, na které se tak těší. „Vítejte na španělském ostrově Mallorca.

Teploměr ukazuje 29 stupňů a předpověď hlásí celý následující týden slunečno… Přejeme příjemný pobyt,“ uvítala nás letuška konečně na pevné zemi. První nadechnutí venku na schůdkách nás ujistilo, že jsme v teplých krajích.

Nasadila jsem Natálce klobouček a vyrazily jsme pro kufry. Autobus nás odvezl až k hotelu. Natálka byla fascinovaná vším, hlavně velkým akváriem na recepci. Dostaly jsme klíče od pokoje, ze kterého jsme měly výhled přímo na moře.

Natálka se nemohla dočkat, až se v něm smočí. Písčitá pláž svažující se k azurově modrému moři navazovala hned na hotelovou zahradu.

Jen jsem dohlížela

Odložily jsme vybalování na večer, vzaly plavky, ručníky a rukávky a běžely rovnou na pláž. To bylo radosti. „Babi, jdeme do vody,“ zavelela Natálka, ale hned zase vyběhla, když ji spláchla vlna se štiplavou solí.

Chvíli stavěla hrad z písku, ale horko ji lákalo do vody. „Vyzkoušíme radši bazén,“ běhala jsem za ní jak hadr na holi a doufala, že se konečně někde usadí. Sladká voda pro ni byla určitě zábavnější. Jen co si natáhla rukávky a skočila do bazénu, byla tam jako ryba.

Nechtěla ven a skákala, klouzala se, potápěla a dováděla. Měla jsem radost z jejího šťastného výrazu a užívala si to z pozorovací pozice na lehátku s knihou v ruce.

Dobrá společnost

Natálka se brzy skamarádila s Anetkou z vedlejšího pokoje a trávily spolu hodně chvil v bazénu i v moři, kterého se díky Anetce přestala Natálka bát. Já jsem zase popovídala s její maminkou Alicí a byla ráda, že mám taky nějakou společnici.

Holky si padly do oka a chtěly chodit všude spolu. Naštěstí Alice s Anetkou neměly taky žádné plány na cesty po ostrově. Chtěly si jen užívat teplého moře, osvěžujícího bazénu a hřejivého sluníčka jako my a nikam nemuset.

Po večeři jsme vyrážely do městečka na zmrzlinu a Natálce se ani nepostesklo po domově. Stala se z nás na celý týden správná holčičí skupinka.

Oslavíme konec

Předposlední den jsme společně vyrazily do akvaparku. Měla to být třešnička na konec našeho pobytu. Holky budou celý den řádit na skluzavkách a dopřejeme jim zážitek, na který budou vzpomínat.

Vybavily jsme je rukávky, které jsme pojistily ještě kruhem a zakázaly vstup do hlubokého bazénu. Bezpečnost zaprvé. „Holky, budete jen tam, kde stačíte a na velké klouzačky, na které se necítíte, radši nechoďte,“ kladly jsme jim na srdce.

Stejně jsem z Natálky nespustila oči. Holky řádily jako vlčice v malém bazénku, kde jim bylo vody po pás.

Zachránil ji

Chvíli jsme se s Alicí zapovídaly, ale hned moje oči zase hledaly Natálku. Jenže neviděly! Jen malý hlouček klečících dospělých vedle bazénu. Začala jsem pobíhat jako smyslů zbavená a zjistila, že hlouček se utvořil kolem Natálky.

Uklouzla, spadla obličejem pod vodu a zůstala tam, než si jí jeden tatínek všiml a pomohl jí ven. Anetka to celé sledovala, ale nedokázala pohotově reagovat. Natálka byla pod vodou asi deset vteřin. Muž, který ji vytáhl, byl šťastnou náhodou český lékař.

Okamžitě jí dal první pomoc a zavolal sanitku. Natálka otevřela oči a vykašlala vodu ještě dřív, než záchranka přijela. Lékaři jí pak dali léky a odvezli na vyšetření do nemocnice, ze které ji hned večer propustili.

Takový konec dovolené jsem si nepředstavovala. Jak jsem to mohla dopustit? Vždyť jsem jí měla stále na očích. Stačila chvilka nepozornosti a málem jsem způsobila tragédii.

Karla P. (55), Třebíč

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden