Na kašel je nejlepší sirup z Myšího ocásku

Lidově býval jitrocel nazývaný také beraní jazýček, celník, psí jazyk nebo král cest. Roste u nás hojně v podstatě všude. Sbíráme listy dřív než se objeví květní stvoly.

Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje. Po raní rose a po dešti jitrocel nikdy nesklízíme. Jeho užití v lidovém léčitelství je široké. Usnadňuje odkašlávání(jitrocelový sirup je obecně známý), upravuje stolici, užívá se při chronickém kataru průdušek, černém kašli, plicním astmatu, tuberkulóze plic, čistí krev, plíce a žaludek Pomáhá dále při zánětu ledvin  a močového měchýře, je nepostradatelný pro lidi, kteří mají špatnou krev. Zevně se používá na špatně se hojící rány, vředy, a bodnutí od vos nebo včel. Vně se nejčastěji užíval tak, že se čerstvě natrhané listy omyly a semlely na masovém mlýnku nebo válečkem na nudle se rozválely na kaši a přiložily na nemocné místo.

Užíval se na všechno

Většinou se běžně používal odvar nebo zápar. Jitrocel ale lze aplikovat dle lidové moudrosti velmi různorodě. Tradiční i dosti účinný je zejména jitrocelový sirup. Omyté listy jitrocele prosypete cukrem a dáváte do sklenice dosti natlačeně. Po krátkém čase se začne u dna sklenice tvořit hustý sirup. Čaj z jitrocele je velmi vhodný pro pití mimo jídla v průběhu dne a je velmi vhodný také na klystýry, výplachy, proplachy, kloktání. Připraví se čtvrthodinovým spařením 30-50 g sušeného listu jitrocele v 1 - 1,5 l vody. Z tohoto čaje lze přidáním pětiny až třetiny objemu 80%ho lihu vyrobit pleťovou vodu na nečistou, citlivou či zanícenou pleť. Výplach rány čerstvou šťávou z jitrocele se doporučuje i při kousnutí psem, jedovatým hadem nebo jiným zvířetem.

.

reklama
reklama

Komentáře