Její otec Emil Balabán pocházel z malé vesničky z Podkarpatské Rusi, a když skončila 1. světová válka, vydal se do Evropy. V podkrkonošské Nové Pace se zamiloval do krásné Češky, vzal si ji a měl s ní tři dcery. Všichni pak žili ve vesnici Borovnička, kde místní učitel malou Naďu (79) učil na housle. Otec záhy onemocněl a šel do invalidního důchodu. Jednou, to bylo Nadě 9 let, ji zavolal, ať jde za ním na půdu. Tam si dceru posadil na klín zády k sobě a znásilnil ji. Naďa tehdy vůbec nechápala co se děje, začala plakat a křičet. To ho vyděsilo, pustil ji, a když začala utíkat, řval na ni, že ji zabije, jestli to někomu řekne. Krátce nato, po únorovém puči v roce 1948 zemřel na selhání srdce. Co se vlastně tenkrát stalo si Naďa uvědomila až v dospívání.

Nadina volba

Když dokončila základní vzdělání, na přání maminky se přihlásila ke studiu na Vyšší zdravotnické škole v Trutnově. V roce 1957 se pak stala diplomovanou zdravotní sestrou, ale v oboru pracovala pouhé dva roky. Mnohem bližší jí byla pěvecká a herecká profese. Přihlásila se do