Režisérka MARIE POLEDŇÁKOVÁ (74) si musela popularitu tvrdě odpracovat. Nepatří k těm, co měli už předem svou životní dráhu danou a uhlazenou.

V mládí milovala fyziku a moc se jí chtěla věnovat. Ale o vysoké škole si mohla nechat jenom zdát. Marie Jandová, jak se režisérka jmenovala za svobodna, totiž nebyla politicky košer. Nakonec zapracovala náhoda, s kterou nepočítala a která by mohla být námětem k filmu.
Jako mladá se seznámila s mužem, který měl kamarádku spisovatelku a scenáristku. A ta se dobře znala s jiným slavným mužem, který měl v televizi velké slovo. Dívka je pozvaná na společnou večeři a při zákusku dostane nabídku, zda se nechce v televizi zaměstnat.
Samozřejmě souhlasí a stane se rekvizitářkou, tahá i kabely. Až později dostane příležitost začít sama psát, a dokonce režírovat.

Psala o svých zážitcích

Po nástupu do nového zaměstnání ještě pár let věřila, že se vrátí zpět do fyzikálních laboratoří.
Práce v televizi však byla tak odlišná a bylo potřeba se naučit tolik nových věcí, že nakonec svůj sen o vědecké kariéře opustila. Televize měla navrch. Později vystudovala AMU. Vdala se za muzikologa IVANA POLEDŇÁKA (†74 ), rozvedla se a jako matka samoživitelka, která musela řešit za chodu mnoho složitých rodinných situací, se stala společně se svým synem Petrem sama sobě inspirací a námětem ke scénářům svých slavných filmů Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny.

Námět ke komedii století byla náhoda

Na rozdíl od obou předchozích filmů, které měly své skutečné živé předlohy a odžité osudy, scénář ke snímku S tebou mě baví svět vznikl zcela náhodou. Marie jednou zcela nechtěně vyslechla rozhovor tří tatínků, kteří plánovali svou dovolenou s dětmi na horách. Nápad na nový film byl na světě. Vše, co se ve filmu odehrálo, bylo už otázkou představivosti autorky scénáře. Musela vymyslet zápletku, stvořit charaktery hlavních představitelů, vystavět příběh a napsat jednotlivé situace a gagy.