Naše duše se propojily

Zjistila jsem, že lidé, kteří si jsou blízcí a důvěrně se znají, mohou i na dálku prožívat své pocity smutku a radosti.

Když mi bylo šestnáct let, přestěhovala jsem se s rodiči do hlavního města, kde jsem nastoupila na střední školu. I když jsem do kolektivu ve třídě poměrně zapadla, žádného bližšího kamaráda nebo kamarádku jsem si mezi spolužáky nenašla.

Mým přítelem se stal Patrik, který chodil o ročník výš. Jednou jsem si k němu přisedla ve školní jídelně a začali jsme se spolu bavit. Postupně jsme se začali vídat i mimo školu a náš prvotně kamarádský vztah přerostl v lásku.

Do Patrika jsem byla zamilovaná až po uši. Prožívala jsem s ním hezkou první lásku, která ale neměla moc dlouhé trvání. Patrika přijali na vysokou školu v Plzni, a tak se musel odstěhovat.

Rituál spojení

Než Patrik odjel, poprosil mě, jestli bychom spolu nemohli provést magický obřad. Bála jsem se toho, ale věřila jsem mu a tak jsem souhlasila. Byl to zvláštní zážitek, na jehož konci mi Patrik řekl, že odteď jsme spolu spojeni už navěky.

Tehdy jsem si myslela, že s ním jen cloumají emoce a mluví z něj zamilovanost. Teprve po jeho odjezdu jsem začala objevovat důkazy potvrzující, že ten rituál opravdu funguje.

Četli jsme si myšlenky

Často jsme si volali a tomu druhému řekli, co zrovna čte, čeho se bojí, na co myslí – jako by skutečně byly naše duše propojené v jednu. Nedokázala jsem si to normálně vysvětlit, ale zvykla jsem si na to.

A tak jsem například poznala, kdy se Patrik trápil a kdy měl z něčeho radost, a on totéž vycítil u mě. Vždy, když jsme spolu pak mluvili, jsme si jen potvrdili, že to tak doopravdy je. Asi rok po přestěhování do Plzně se Patrik zamiloval do jiné dívky a i já jsem si později našla známost.

Později se s ní i oženil a já jsem se po letech taky vdala. Patrikovi jsem o své svatbě ani nemusela psát – sám mi zavolal a popřál mi v manželství mnoho štěstí.

Ve snu se rozloučil

Čas utíkal. Po porodu jsem prodělala těžkou nemoc. V té době jsem jasně vnímala, jak mi Patrik posílá na dálku svoji energii a jak ke mně ve snech promlouvá. Hodně mi to pomohlo. Naše vnitřní spojení bylo naším tajemstvím, nikomu jsme o něm neřekli.

Jednoho dne jsem měla hodně živý sen, ve kterém mi Patrik smutně oznamoval, že se přišel rozloučit. Když jsem se probudila, měla jsem v očích slzy. Věděla jsem totiž, že moje první láska už není na tomto světě.

A jeho žena mi to potvrdila – Patrik zemřel den předtím během hromadné nehody.

Michaela L. (49), Praha

reklama
reklama

Komentáře