Nebyl vůbec tak úžasný, jak si myslela

Mám kamarádku, která neustále mluvila o svém naprosto úžasném manželovi. Už s tím byla otravná. Zasloužila srazit hřebínek!

S Lucií jsme se poznaly před šesti lety ve vinárně. Já tam byla s kamarádkami, ona zapíjela s kolegyní první vnouče. Je jí asi čtyřicet. Celkem hezká ženská. Hned do naší party zapadla.

Jak tak občas společně drbeme o všem možném, tak Lucie mluví pořád jen o svém o dost mladším muži Richardovi. Jak je skvělý, jak je chytrý, jak jí pomáhá, co všechno umí a zná. O dětech pomalu neřekne ani slovo.

Plné zuby Ríši

Předvádí se v novém oblečení a hned: „To jsme byli s Ríšou ve Vídni. Ríšánek má nové služební auto. A nakupovali jsme, Ríša za mě moc rád utrácí.“ Když se zeptám, co koupil Ríša dcerám, tak prý nic, protože všechno mají! Neustále zdůrazňuje, jak ji Ríšánek miluje, jak by jí snesl modré z nebe, jak jí neustále nosí květiny.

Už nám s tím svým Ríšou leze na nervy. No, každý jsme nějaký. Já se zase ráda chlubím úspěchy svých dětí a tím, jak vnučka krásně kreslí a vnuk bruslí. Když jsme někde jako parta, vždycky obrátíme oči v sloup, když začne o Ríšovi básnit.

Opravdu takový?

Na Ríšu jsme byly hodně zvědavé. A dočkaly jsme se. Kamarádka Věra slavila kulatiny a pozvala nás i s partnery na oslavu. Je fakt, že Ríša byl pěkný chlap, dobře oblečený, vtipný a šarmantní. A o tolik mladší! Lucie se od něj nehnula. A bylo vidět, že mu to není příjemné. Až ke konci, než šli domů, se ho pustila.

Byla už mírně společensky unavená a šla se trochu osvěžit na vzduch, čehož Ríša okamžitě využil a začal flirtovat s oslavenkyní. Skládal jí komplimenty, objímal ji. Věra mi pak řekla, že jí to přišlo až nepříjemné. Prý byl dost vlezlý.

Na švestkách

Brzy jsme na tuto malou skvrnu na Ríšově dokonalosti zapomněly. Jenže pak jsem ho uviděla v našem okresním městě, kde jsem byla na školení. Ríša si tam vykračoval ruku v ruce s nějakou mladou holkou.

Nastoupili do jeho nového služebního auta. Schovala jsem se, aby mě neviděl. V autě se pak dlouho líbali. Lucie si nám stěžovala, že bude skoro celý týden sama, protože Ríša jede na služební cestu. Přemýšlela jsem, jestli to Lucii říct, nebo ne. Nakonec jsem to prozradila Věře. A ta si to nenechala pro sebe.

Když mi druhý den zvonila Lucie u dveří a držela kapesníček u tváře, bylo mi jasné, co se stalo. Přála jsem jí to. Za to, jak nás s Ríšou šikanovala. Ale byla jsem zároveň moc ráda, že jsem ta mrcha, která ho práskla, nebyla já.

Vlasta (55), Brno

reklama
reklama

Komentáře