Nechala jsem si zvětšit prsa a pak mu utekla

Manželovi odjakživa vadila moje malá prsa a stále mě přemlouval, abych si nechala udělat větší. Nakonec jsem mu udělala radost a šla na operaci. Jenže, nebyl spokojený ani s mými novými čtyřkami. Tak jsem si našla nového manžela, kterému se líbím taková, jaká jsem.

Prsa mám po tatínkovi, prostě malá. Ale manžel se s tím nikdy nedokázal smířit. Pořád měl nějaké narážky. “Koukni se na sebe, jsi jako žehlicí prkno!“ vysmíval se mi, ale já si říkala, že to tak nemyslí. To by si mě přece nebral, ne? Jenže, on nedal pokoj.

Pořád mi předhazoval sousedku, kolegyně z práce nebo kdejakou herečku. Nakonec mě začal přemlouvat, abych si nechala udělat větší prsa.

Manžel mě k novým prsům přemluvil

"Martinko, nech si udělat prsíčka. Udělej mi radost. Víš, jak bych byl na tebe pyšnej?“ ševelil, ale mně se moc nechtělo. Bála jsem se bolesti i jizev. Každá operace přece má nějaká rizika.

Ale on nedal pokoj a nakonec mě přemluvil. Vypravila jsem se na jednu soukromou kliniku, podstoupila všechna vyšetření a dostala na výběr spoustu typů implantátů. Zbývalo zvolit tvar a velikost.

Místo dvojek jsem si nechala udělat rovnou čtyřky

Nejvíc se mi zalíbily takové kulaté čtyřky, ale pan doktor nesouhlasil. „Vzhledem k postavě bych navrhoval maximálně dvojky,“ říkal, ale já nedbala. Když už mám zaplatit tolik tisíc, tak ať to stojí za to! I manžel přikyvoval a mlsně se usmíval.

Už si asi představoval, jak ty polokoule drží v dlaních… Operace dopadla dobře a všechno se rychle zahojilo. Byl to opravdu divný pocit, probudit se dvěma balóny na hrudníku, kde předtím nebylo skoro nic.

Na nová prsa jsem si nemohla dlouho zvyknout

To poprsí mi všude překáželo. Připadala jsem si, jako když mám připnuté nějaké nárazníky! Zato manžel byl zpočátku nadšený. Pořád mě ohmatával a taky mě nutil nosit velké výstřihy.

Prý, ať to všichni vidí! No, po nějakém čase ochladnul. „Víš, že už se mi ty tvoje balóny nelíbí?“ zeptal se mě jednou večer dost hnusně a já se rozbrečela. Pochopila jsem, že se mu prostě nezavděčím ničím, ani kdybych se rozkrájela.

Svěřila jsem se kamarádce a ona na to: „Vykašli se na něho, trochu si začni užívat života, vždyť je ti jenom pětatřicet a chováš sem, jako bys byla v důchodu!“

Novému manželovi se líbím úplně celá

Měla pravdu a tak jsme spolu šly hned večer do místního baru to trochu roztočit. Najednou jsem zjistila, že je o mě docela zájem. Chlapi se na mě usmívali a platili i nějaké to pití.

No, a ten jeden, o trochu mladší než já, byl nejen hezký, ale taky moc sympatický. Domů jsem odešla k němu, ne k tomu mému nespokojenci. A za necelý měsíc jsem se stěhovala ke svému sympaťákovi. Vzali jsme se hned po mém rozvodu a klape nám to dodnes.

Marie H. (51), Most

reklama
reklama

Komentáře