Znal ji celý svět, natočila přes 150 filmů, ale její skutečný hlas zazněl jen v několika málo z nich. Sexsymbol 60. a 70. let, nejslavnější Italka, monogram CC. Tak málo stačí, aby lidé po celém světě věděli, že je řeč o Claudii Cardinalové.
Herečkou proti své vůli
Narodila se v roce 15. dubna 1938 v Tunisu rodičům italského původu. I když její předci pocházeli ze Sicílie, v rodině se mluvilo pouze francouzsky. Francouzština byla totiž jedním z úředních tuniských jazyků a později vzpomínala, že ve škole byla kvůli svému italskému původu šikanována. Už jako mladá dívka byla díky své exotické kráse k nepřehlédnutí. Na hereckou kariéru vůbec nepomýšlela. Naopak, vystudovala lyceum a plánovala stát se učitelkou. Ve svých 19 letech se proti své vůli zúčastnila místní soutěže krásy a vyhrála! Jednou z cen bylo i pozvání na filmový festival do Benátek. Tam si jí všiml Franco Cristaldi, významný filmový producent, který jí nabídl spolupráci. Claudia byla ale v té době těhotná a jediný, kdo to věděl, byl právě Cristaldi. Zdá se, že využil její nezkušenosti a složité životní situace a podepsal s ní mnohaletou, jak se ovšem ukázalo později, pro herečku značně nevýhodnou smlouvu.
Proč ji ve filmech dabovali
Před kamerou se objevila poprvé v roce 1958 ve filmu „Zmýlená neplatí“ a její kariéra začala strmě stoupat. Ve filmu Cartouche se stala filmovou partnerkou Jeana-Paula Belmonda, se kterým prožila i krátký milostný románek, hrála po boku Alaina Delona, Marcella Mastroianniho a mnoha dalších hvězd. V prosinci roku 1968 se v Itálii uskutečnila premiéra westernu Tenkrát na Západě režiséra Sergia Leoneho. Tento italowestern se stal kultovním filmem a v mnoha zemích Evropy se promítal nepřetržitě 6 let a z Cardinalové udělal opravdovou hvězdu první velikosti. Hrála v něm po boku hvězd, jakými byli Henry Fonda, Charles Bronson nebo Jason Robards. Málokdo ví, že k její půvabné tváři patřil ve skutečnosti poměrně hrubý hlas, proto ji nechávali dabovat a tak přes to, že natočila přes 150 filmů, mohli jí diváci slyšet jen v několika málo z nich.
Tajila svého syna
Po jejím nádherném těle toužil celý svět. Muži o ní snili a italská bohyně si užívala moci, jakou nad nimi má. „Mužská fantazie se má provokovat," odpovídala s oblibou na otázku, proč se ve filmu nikdy nesvlékla. Její osobní život na počátku kariéry ovlivnila smlouva, kterou uzavřela s filmovým producentem Francem Cristaldim, který byl také jejím životním partnerem na více než deset let, resp. 15 let. Přesně tak dlouho jejich smlouva trvala. Herečka nesměla po tu dobu přibrat na váze, měnit způsob oblékání ani líčení a především musela tajit existenci svého malého syna Patrika, kterého porodila tajně v Paříži a které vychovávala její rodina a ani dítě nesmělo vědět, kdo je jeho pravá matka. Počátkem šedesátých let ale novináři tajemství odhalili a herečka přiznala pravdu. Svou osudovou lásku a celoživotního partnera potkala na přelomu 70. a 80. let. S režisérem a senátorem Pasqualem Squitieriim má dceru Claudii. Narodila se jí až po čtyřicítce, přitom sama herečka je od roku 1979 také babičkou vnučky Lucille.
Slávou bojovala za práva slabých
Přes to, že filmové plakáty s jejím portrétem zdobily pokoje dospívajících chlapců a toužili po ní muži po celém světě, role sexsymbolu ji nikdy nestačila. Velmi si cenila své role matky. Obdivovala a zároveň litovala svou hereckou kolegyni Marylin Monroe. Byla přesvědčená, že za trápení její kamarádky může fakt, že nemá děti. A své slávy a popularity hojně využívala také k propagování témat, které byly ve společnosti tabu, nebo k podpoře znevýhodňovaných skupin. V roce 1968 se zúčastnila demonstrace za legalizaci rozvodů a proslula jako velmi aktivní ochránkyně práv zvířat. Ona sama je dlouhá léta vegetariánkou. V současnosti žije v Paříži a i přes svůj pokročilý věk je stále velmi aktivní. Stala se velvyslankyní UNESCO pro ženy 21. století a aktivistkou pro ochranu ženských práv v rodném Tunisku. Je jí 78 let.
