Byly to jeho velké kamarádky. S nevšední láskou a zápalem se o ně celý život staral. Když mu bylo nejhůř, zachránily mu život.
Můj manžel byl nadšený včelař. S velkou láskou se věnoval svým okřídleným miláčkům a med se těšil výsostnému postavení v rodinném jídelníčku. Včely byly v jeho rodu uctívány po generace a okolí úlu považováno za jakousi svatyni, do níž mohli vstoupit jen vyvolení. Med je v naší rodině považován dodnes za všelék a okolí úlu za léčivou zónu, v níž se každému uleví. Už manželův tatínek blahořečil svým pilným kamarádkám za dlouhověkost a dobrou tělesnou i duševní kondici do vysokého věku. Zda byl úl skutečně tak léčivým místem, nebo zda to byla dokonalá autosugesce, nikdo nikdy nezjistil a již nezjistí, každopádně se poblíž úlu ulevilo každému. Byl to zaručený prostředek proti bolesti hlavy, pospávání poblíž úlu pomáhalo také po bujarých rodinných oslavách a následné kocovině.
Zachránilo ho autosugesce?
I když manžel v tradici pokračoval, nebyl až tak velkým nadšencem jako jeho otec. Život ho však měl nejspíš přesvědčit, že táta měl pravdu. Manžel mnoho let pracoval na elektrárně, a tato práce se pochopitelně podepsala na jeho zdraví. Pracoval ve zvlášť nezdravém prostředí. Čas jeho kolegů a kamarádů se začal naplňovat už po padesátce, a diagnózou byla vždy rakovina. Také manželovi se v tomto věku vytvořila na hrudi zlověstná bulka, která se rychle zvětšovala. Rozhodnutí lékařů bylo jednoznačné – operovat! To ale můj hrdý muž odmítl. Nedal sice na sobě znát, že ho tato událost psychicky zasáhla, ale já věděla své…
Vsadil na rodinnou pověst
Tonoucí se stébla chytá! Tonda se začal starat o to, co mu jeho otec přenechal. Ba, dá se říci, že včelky opečovával tak, že by mu i tchán záviděl. Celé hodiny vysedával v blízkosti úlu, a pokud z nějakého důvodu sedět v rohu zahrady nemohl, byl podrážděný a celou noc přecházel po domě.
Nejradši by se do úlu přestěhoval a spal tam. Byl posedlý myšlenkou, že ho včely vyléčí. Tvrdil, že za ním ve snu přišel táta a poradil mu to… Ať tomu bylo jakkoliv, bulka na hrudi se zastavila ve svém růstu a nijak nevadila. Manžel žil spokojeně dalších třicet let a zemřel až poté, co se musel se svými okřídlenými přítelkyněmi rozloučit.
Růžena (72), Kadaňsko.
