Můj čas na kafíčko

Nemohu vystát matčina partnera

Po smrti našeho tatínka trvalo dlouho, než se naše rodina opět dala dohromady. Hlavně maminka to nesla těžce, a proto jsme byli rádi, když se znovu zamilovala. To jsme ale neušili, co je její partner zač.

Když mi zemřel tatínek, obě jsme to s maminkou těžce nesly. Moje manželství se otřáslo v základech a zpětně musím přiznat, že to se mnou měli manžel i děti velmi těžké. Celý život jsem se nesetkala s žádným větším problémem, a tak mě to naprosto odrovnalo.

Navíc jsem se ke svému smutku ještě musela starat o maminku, která skončila na antidepresivech. Bylo to opravdu hrozné období, ale jak se říká, čas sice nevyléčí bolest, ale dokáže ji zmírnit. A tak jsme se s tím s maminkou po několika měsících smířily.

Na keramice se seznámila s mladším mužem

Zatímco já jsem se konečně vrátila do normálního životního tempa a režimu, maminka si zvykala na to, že je sama. Mnoho času trávila s námi, ale třeba na kamarádky stále neměla náladu. A tak to trvalo celkem tři roky. Pak už jsme všichni viděli, že je se smrtí mého otce smířená.

Prvním impulzem bylo i to, že si našla nový koníček a začala chodit na výrobu keramiky. Byla z toho naprosto nadšená a já jí to ze srdce přála. Za pár týdnů se dokonce zmínila, že tam chodí zajímavý muž, se kterým si sem tam zajde na kávu. Jmenoval se Viktor a byl o devět let mladší než ona.

Bylo mi jasné, že z ní bude tahat peníze

Nejdřív mě to nijak neznepokojovalo, protože jsem viděla, že je mamka šťastná. A tak jsme si moc přáli, aby nás s Viktorem seznámila. Chvíli to trvalo, ale pak jsme se nakonec všichni sešli u ní doma na oběd.

Bohužel to, co jsem si odnášela z toho setkání, byl jen strach o to, že Viktor je pouhý „vykuk“, který bude z mé maminky tahat peníze. Vyprávěl nám, jaké má plány, jak chce s mámou cestovat, užívat si života a tak dále. Ale nikdy se nezmínil o tom, že ji má rád a co se mu na ní vlastně líbí. Bylo to velmi zvláštní.

Raději se mu vyhýbám, aby nebylo zle

Jak se časem ukázalo, mé obavy se potvrdily. Nejhorší na tom je, že máma to všechno moc dobře ví a toleruje to s tím, že už mladší nebude, Viktora má ráda, a tak si chce užívat, co to dá. Já ho ale nemohu vystát a už jen kontakt s ním mě přivádí k šílenství.

Chová se neustále velmi arogantně, a dokonce nám s bratrem i naznačoval, že my rozhodně nebudeme ti, kdo budou jednou po naší mamince dědit. Samozřejmě že jsem to mámě všechno řekla, ale ta mě vždycky jen zpražila slovy, že není blbá, aby něco takového udělala, a ať tedy její vztah neřeším.

Maminku mám samozřejmě pořád nejraději na světě, ale snažím se co nejvíc vyhýbat Viktorovi, který mi asi nikdy nepřiroste k srdci. Jen v hloubi duše doufám, že máma bude i nadále šťastná a nezlomí jí srdce, to už by totiž nemusela vydržet.

Daniela M., 46 let, Železná Ruda

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
reklama

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden