Vyvážené intimní prostředí nutně potřebuje celý rej přátelských bakterií. Jakmile se však některá z nich přemnoží, začíná úporné trápení. Původcem většiny vaginálních mykóz bývá nejčastěji kvasinka „candida albicans“ – odtud také časté pojmenování kvasinková infekce.
Napřed se zpravidla dostaví nepříjemné úporné svědění uvnitř i vně rodidel, následuje otok a silné prokrvení zevní části, pálení při močení, bolest během pohlavního styku, zprvu řídký, později tvarohovitý výtok, tlak a bolest v podbřišku. V tu chvíli obvykle následuje otázka: Jak se mi to mohlo stát? Příčiny vzniku Možných odpovědí je hned několik. Plísním a kvasinkám se daří ve vlhkém prostředí s omezeným přístupem vzduchu.
Stačí si vzít těsné prádlo, nechat na sobě vlhké plavky a infekce je na světě. Častou příčinou také bývá zvýšená hladina některých látek v krvi, zejména cukru nebo hormonu estrogenu. Mykóza vás může překvapit, i pokud jste užívala antibiotika.
Některá totiž mění prostředí mikroflóry v pochvě. I pokud jste ve velkém stresu a máte oslabenou imunitu, infekce má možnost lépe se šířit. V neposlední řadě také přehnaná hygiena a časté používání gelů může mít neblahý vliv na intimní partie. Proto je vhodné vše používat s mírou a rozmyslem.
Jak si pomoct sama V případě, že vás výše popsané potíže zaskočily poprvé, objednejte se ke gynekologovi. I po léčbě, která se obvykle řeší pomocí antimykotik, což jsou léky dostupné ve formě vaginálních čípků nebo krémů, se více než polovině pacientek může mykóza vrátit.
Jestliže jste si jistá, oč se jedná, můžete využít některý z volně prodejných preparátů. Velmi dobrých výsledků dosahuje například enzymoterapie, která posiluje oslabenou imunitu. Na internetu koluje i řada babských rad, ovšem v tomto případě buďte obezřetná.
Zkusit aplikovat lokálně kefír samozřejmě můžete, ale nečekejte zázraky. Určitě se vyplatí jíst jogurty a pít výrobky s probiotickou kulturou, a to zejména pokud jste například po léčbě antibiotiky. Na co je dobré myslet Ačkoli se vaginální mykóza nepovažuje za pohlavně přenosnou chorobu, mohou tímto onemocněním trpět oba partneři a opakovaně ho jeden na druhého přenášet pohlavním stykem.
Proto se po nějakou dobu doporučuje sexuální zdrženlivost a léčba obou partnerů současně. Muž může být přenašečem onemocnění bez jakýchkoli viditelných příznaků.
