Laskavý, přátelský, zábavný, vlídný. Je nespravedlivé, že musel odejít ze světa tak brzy.

Herectví mu kolovalo v krvi. Odmala miloval filmy, dával jim přednost před knížkami. Sestra mu čítávala Medvídka Pú, zato on v dětství daleko raději chodil do bijáku, než koukal do knih. „Moje maminka byla čtenářka detektivek, moje sestra četla. A vždycky mi maminka koupila spoustu knížek k Vánocům nebo k narozeninám.

A mě to nebavilo,“ vzpomínal a dodával, že se samozřejmě zpětně snaží vše dohnat a čte jako divý. Co se týká jeho nejoblíbenějšího filmového žánru, byl Jaroslav Šmíd (†47) jako dítě poměrně netypický – zbožňoval horory.