Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Hříbě, Stín katedrál, Lékořice, Kdo vchází do tvých snů, má lásko? Kterou máte nejraději?

Pražský rodák strávil dětství částečně v Mostě, kam se rodiče přestěhovali. Tatínek byl herec, ale po roce 1948 mu komunisté zakázali hrát. „Dali mu na vybranou,“ vzpomíná Václav Neckář. „V kultuře dělat nesměl, tak jedině do uranových dolů nebo do zemědělství.“ Tatínek dal nakonec přednost té druhé možnosti.

Začal pracovat u kamaráda na statku, jezdil se žebřiňákem a Václav si díky tomu vytvořil vztah ke koním. Od dětství miloval zpěv, zúčastňoval se soutěží lidové tvořivosti, a na jedné z nich si chlapce všiml dirigent divadelního orchestru a dával mu v divadle v Ústí nad Labem malé dětské operní role.

Rodiče Václava i mladšího Jana (72) v lásce k hudbě podporovali. Zejména Václav si byl od