Josef Zíma (†92) měl štěstí ve všem, na co sáhl, přesto jej chvilka nepozornosti připravila o klidný spánek. Pocit viny se usadil v jeho životě navždy. Stal se neúnavným dříčem, co bez práce nemůže být.
Byl víc zpěvákem, nebo hercem? Králem české dechovky, nebo princem z pohádky Princezna ze zlatou hvězdou na čele? Ať tak či tak, Josef Zíma (†92) patřil mezi vyvolené, kteří uspěli ve všem, co v životě zkusili. Napřed absolvoval gymnázium v Praze-Michli, a teprve pak se nechal zapsat na Pražskou konzervatoř, kde studoval hudbu a zpěv.
Kroky všestranně talentovaného umělce pak vedly na DAMU. Současně ale chodil na soukromé hodiny zpěvu k uznávanému profesorovi Konstantinu Kareninovi (†59). Není divu, že mu po návratu z vojenské služby nabídl místo sám Jan Werich (†75), který ho zlanařil do tehdejšího Divadla satiry (dnešní Divadlo ABC).
Poté už Josef Zíma (†92) zamířil do Městských divadel pražských, kde prožil rekordních třicet let. To už ale dávno byl i velkou filmovou hvězdou. Osudovou úlohu v jeho životě před kamerou sehrály především pohádky.
Našel Káču divokou
O zásnubním prstýnku od prince Radovana tajně sní všechny malé slečny, které kdy viděly pohádku Princezna se zlatou hvězdou na čele. V Hrátkách s čertem se zase dal dohromady s láskou svého života, herečkou Evou Klepáčovou (†79), která si tam zahrála upovídanou Káču.
Vzali se, měli dceru Zuzanu (66), a společně propůjčili hlas Ivanovi a Nastěnce, hlavním hrdinům legendárního Mrazíka. Když ještě Eva Klepáčová žila, užívali si během vánočních svátků vlastní týdenní maratonek. Žádná pohádka z jejich soukromé trilogie nemohla chybět. „A přitom se na sebe dívám rok od roku víc nerad. Vidím tam spoustu chyb, které nám tenkrát unikly. Kdybych uměl to, co dneska, zahrál bych to určitě líp,“ komentoval svůj výkon sebekriticky.
Ženy mu padaly k nohám
V jedném rozhovoru dokonce prozradil honorář, který za nesmrtelnou Princeznu se zlatou hvězdou na čele dostal. Za natáčecí den 150 Kčs, tedy zhruba stejnou sumu, jakou tehdy bral za svá hudební vystoupení. Kdepak milionářská filmová hvězda! Něco z hollywoodského stylu života však přece jenom ochutnal. Popularitu.
„Stalo se mi, že mi ve tři ráno volala rozjařená děvčata a chtěla si popovídat o životě,“ vzpomínal Zíma. Místo toho, aby, podobně jako jiní umělci, využil situace a s volající ženou si domluvil rande, pořídil si raději tajné telefonní číslo. A po ránu měl konečně klid. Po občasném románku s fanynkou prý opravdu nikdy netoužil.
A vůbec ne proto, že byl po většinu života šťastně ženatý. „Správný chlap má lovit a ne se nechat uhánět,“ říkal. Prý by se na sebe nemohl podívat do zrcadla, kdyby toho někdy zneužil.
Mikrospánek
V roce 1959 se stal viníkem tragické autonehody. Při návratu ze Strakonic do Prahy na zlomek vteřiny za volantem usnul. Následoval náraz do stromu. Zíma, zpěvačka Judita Čeřovská (†74) i další spolucestující Alena Pánková utrpěli těžká zranění, ze kterých se dlouhé měsíce zotavovali.
Režisér Jiří Jungwirth (†38) zemřel. Později se sice prokázalo, že jeho smrt zavinila zfušovaná operace, ale to už nebylo zpěvákovi nic platné. Josef Zíma (†92) byl tehdy oficiálně na vojenském cvičení, a tak jeho případ dostal na starost vojenský prokurátor. A ten se s vycházející hvězdou nepáral.
Hvězda nehvězda, nešťastný řidič si od soudu odnášel tříletou podmínku, zákaz řízení a ještě povinnost zaplatit veškeré škody a léčebné výlohy. „Další tři roky mi pak sráželi dvě třetiny z platu. Nejhorší ale bylo, že jsem byl vinen a ten pocit si s sebou ponesu do konce života,“ vzpomínal Josef Zíma.
Začínal sice s pop music, a byl také skvělým swingovým a rokenrolovým zpěvákem. V sedmdesátých letech si to přesto namířil na dechovkový trůn. Režisér Zdeněk Podskalský (†70) ho pozval do pořadu Babiččina krabička, kde společně objevovali zašlou slávu dechovky.
Zíma u tohoto žánru zůstal. Jeho pozdější pořad Sejdeme se na Vlachovce, se stal na dlouhá léta hitem televizních obrazovek. A co víc, právě před pražskou Vlachovkou, která se stala novodobým poutním místem milovníků polek, měly konečnou zájezdové autobusy z celé republiky.
Dechovka, má láska…
„Spousta mých kolegů mi ještě dlouho vyčítala, že jsem kvůli dechovce opustil pop music. Jenže to nebyla chvilková záležitost. Po letech zjistili, že jsem se zamiloval do dechovky stejně jako její skalní příznivci,“ přiznal se Josef Zíma (†92) a dodal, že na to, že ho občas titulovali král dechovky, byl náležitě pyšný.
I v době, kdy se z Vlachovky přesunul zpátky do divadla. V Divadle na Fidlovačce a Hudebním divadle Karlíně pak roky exceloval jako zářící hvězda české operety a muzikálu. Za celoživotní mistrovství v tomto oboru v loňském roce obdržel i prestižní Cenu Thálie.
Josef Zíma (†92) byl aktivní až do svých posledních let. „Píšu a natáčím pravidelné rozhlasové pořady, a navíc máme teď dost vystoupení,“ prozradil ještě v roce 2022, kdy v zaplněném pražském Divadle ABC oslavil své devadesátiny po boku Yvetty Simonové (96), Pavlíny Filipovské (83), Nadi Konvalinkové (73) a Ondřeje Kepky (55). Svým fanouškům tehdy s nadsázkou řekl: „Vždyť já tady už nemusím být pozítří, natožpak příští rok.“ Dlouhověkost prý zdědil po dědečkovi, který se dožil 94 let.
Za svůj talent a přínos kultuře získal řadu ocenění. V roce 2008 obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, o sedm let později si odnesl Cenu Thálie v kategorii opereta a muzikál. Jeho zásluhy ocenil i prezident Miloš Zeman, který mu udělil medaili Za zásluhy v oblasti umění.
Národem milovaný Pepíček Zíma (†92) byl vítaným hostem zájezdových estrád a skvělým vypravěčem a konferenciérem. Byl v dobré kondici, mohl si dlouhá léta dovolit pronést větu: „Budu zpívat do té doby, dokud o mě budou mít lidi zájem.“
