Neúspěšný medik Bobo, který kokrhal na kohouta. Nebo blond princ Vilibald. Tím vším byl Oldřich Vízner, v civilu svůdce žen.
Přestál několik rodinných tragédií. Měl tři bratry. Ten starší v osmdesátých letech uhořel při manipulaci s plynovým ohřívačem, nejmladší zemřel ještě jako dítě na záškrt. Svým způsobem přišel Oldřich Vízner také o nejstaršího bratra Jaroslava (83), herce a režiséra, který v roce 1968 emigroval do Švýcarska.
Rodina žila ve Vokovicích, což byl tehdy pražský venkov. Proto se také Oldřich odmalička věnoval sportu. Herecký talent zdědil po tatínkovi, s nímž byla legrace, rád bavíval třeba i velkou společnost. Budoucí herec absolvoval jedenáctiletou střední školu se stavařským zaměřením, uvažoval o tom, že by se mohl stát architektem. Cítil však, že mu v žilách koluje komediantská krev.
