Nemá talent k rodinnému životu. Coby typickému hezounovi a ještě k tomu herci mu ženy ležely u nohou.

Pochází z Nového Jičína z herecké rodiny. Tatínek byl divadelní herec, maminka učila v lidové škole umění, ale než tam začala působit, také hrála v divadle. „Samozřejmě nebyl jsem výjimkou a měl jsem v raném mládí ty tradiční chlapecké sny o profesi kosmonauta či traktoristy.

Kam ale moje paměť sahá, tak si vybavuji, že jsem se kolem divadla motal pořád, chodil do lidušky a účastnil se festivalů a přehlídek, jako byly Wolkrův Prostějov nebo Šrámkův Písek,“ vzpomíná Ondřej Pavelka. Během studia na gymnáziu pracoval jako kulisák a intenzivně se připravoval na zkoušky na DAMU.

Za „totáče“ odmítl nabídku na stálé angažmá v Národním divadle, kam nastoupil až v roce 1993. Předtím působil v Divadle na okraji, dnešním A studiu Rubín. Dal přednost