Popularitu neměl zadarmo. Byla to taková dřina a stres, že kvůli vředu na dvanácterníku málem zemřel.  

Od malička nechtěl nic jiného než zpívat. Rodák ze Žatce chodil do „lidušky“ na klavír, navštěvoval ovšem i hodiny zpěvu. Zpíval v amatérských skupinách, ve dvaceti vyhrál jihlavský festival Mladá píseň, o rok později byl na Děčínské kotvě druhý. Přitom stihl odmaturovat na průmyslovce, a dokonce i vystudovat elektrotechniku na ČVUT, kde získal titul inženýr. Dětství, jak se zdá, nebylo tak docela idylické. O Petra s bratrem se starala maminka, otec se doma příliš často nevyskytoval, byl vojákem z povolání a líbil se ženám. Kvůli tátovi se Petr trápil vlastně neustále. Krátce po rozvodu rodičů otce ještě ke všemu zavřeli. Když se z vězení po necelých čtyřech letech vrátil, těžce onemocněl a zemřel na leukemii. Profesně se ovšem Petrovi začátkem osmdesátých let dařilo jako málokomu. Setkal se se skladatelem Karlem Vágnerem (78), který mu nabídl spolupráci se Stanislavem Hložkem (65) po boku Hany Zagorové (73). Duo Hložek-Kotvald se stalo populární téměř ze dne na den, vyprodávalo sály, jejich desky šly na dračku. Píseň Holky z naší školky se stala hitem. Ba co víc: stala se nejprodávanější československou nahrávkou všech dob na gramofonových deskách. S Hanou si slíbili lásku a věrnost před pětatřiceti lety. Je to jedno z nejstabilnějších manželství tuzemského showbyznysu.