Můj kousek štěstí

Plavovlasá princezna a drsný hudebník. Nevyšlo to!

V období neustálých propadů a vzestupů se náhle zjevila spása.

Dominantní LADISLAV ŠTAIDL vzal IVETU BARTOŠOVOU pod ochranná křídla. Neměla jsem se narodit. Tohle o sobě řekne málokdo, ale zpěvačka Iveta Bartošová (†48) to skutečně prohlásila. Vysvětlila to tím, že když její maminka rodila, před zraky doktora se objevilo miminko, které dostalo jméno Ivana.

Lékař konstatoval, že porod je u konce. Tu se zčistajasna ukázalo miminko číslo dvě, Ivanino dvojče. Iveta. Vysvětlení není nijak dramatické: v té době neměli zdravotníci k dispozici ultrazvuk, a tak skutečnost, že se jedná o vícečetné těhotenství, často vyšla najevo teprve na porodním sále.

Iveta svoje dětství nelíčí právě idylicky. Sice připustila, že maminka zpívala a zároveň hrála ochotnické divadlo, otec hrál na trubku v orchestru, děda na harmoniku. A ona se sestrou si prý doma rády a hodně zpívaly.

Na druhou stranu o sobě tvrdila, že pochází z chudé dělnické rodiny a že doma musela těžce pracovat, v domě i na zahradě. Měli sad, pole s bramborami, louky. Každé léto sekali trávu, hrabali a sušili. Rodiče byli, podle toho, co o nich říkala Iveta, přísní.

Svatba upírů_Bartosova_Preiss_Bontonfilm

Možná až moc. Křehká blondýnka se rozhodla, že domov opustí co nejdřív. V patnácti letech zpívala se dvěma místními kapelami a trénovala to doma s pomocí kazetového magnetofonu. Na něj i na piano si musela vydělat na brigádách.

Po maturitě popadla batoh, spací pytel, dvě mikiny, kalhoty, zubní kartáček a utekla z domu. Rodiče chtěli, aby šla studovat vysokou školu. Jenže Iveta málem neodmaturovala. Myslela jen na zpívání, vysnila si nový život.

Matka s otcem protestovali, nezdálo se jim, že by osmnáctiletá útlá blondýnka byla zralá odejít do Prahy za kariérou. Což tedy rozhodně nebyla. Rodičům řekla: "Máte smůlu, já do Prahy půjdu." Nastoupila do vlaku a na Václavském náměstí na ni už čekal kolega, mladičký zpěvák Petr Sepéši († 25).

Vydělali si první peníze a za ně koupili auto. Škodovku za pět tisíc. V ní se potom Petr zabil. Ona pak proplakala dva roky života, protože si neuměla představit, že bude žít i zpívat bez něho. Tahle rána v duši se nikdy nezacelila.

Odešla jí jediná opora v cizím světě daleko od rodné Čeladné na Moravě. Pro labilní osobnost hodně velký šok. Křehká bezradná blondýnka si už svým zjevem říkala o to, aby se jí ujal silný, dominantní muž, pečoval o ni a zametal jí cestičku.

l105

K této roli nebyl nikdo stvořen více než hudební boss Ladislav Štaidl (71). Byl v té době sice ženatý, ale to mu nebránilo v tom, aby si pořizoval milenky. Vztah s Ivetou byl ale vážnějšího charakteru, až kvůli ní odešel z domova v Jevanech a bydlel s ní v pražském bytě v Apolinářské ulici.

Manželka Aňa (70) to neměla s nadměrně čilým hudebníkem jednoduché, Iveta totiž tvrdila, že Štaidl si prý vodil obdivovatelky domů do jevanské vily, což legitimní partnerka těžce nesla. Až Ivetina krása ho přiměla dát manželce definitivní sbohem a z milovaných Jevan zmizet, nicméně ti dva se rozvedli až v roce 2001.

Iveta se do Štaidla zamilovala v polovině osmdesátých let. Ani jeden z nich tehdy netušil, jak zásadní vztah to pro ně pro oba to bude a jak hluboce je poznamená. Iveta v těch dobách vystupovala jako host na koncertech Karla Gotta (77), kterého doprovázel orchestr Ladislava Štaidla.

Sama si to vybojovala, protože Kroky Františka Janečka, kde působila, byly pro ctižádostivou blondýnku málo. Zajela si rovnou do Jevan a poprosila Štaidla, aby jí pomohl se zviditelnit. Drobná, na pohled křehká a bezbranná, a navíc ještě blondýnka! To Ivetě vydláždilo cestu do pekla.

Když takové zjevení muži spatří, ve většině z nich se probudí pravěký pocit silného samce, který přece musí slabému a okouzlujícímu stvoření nabídnout náruč a všemožně se o ně postarat. Na oplátku očekává bezmezný obdiv, oddanost a poslušnost.

Iveta se svěřila, že to zajiskřilo v okamžiku, kdy ona a Ladislav jeli za ostatními na koncert do Alp. Povídala mu o svém životě, on ji chytil za ruku. Iveta se celá rozechvěla. Najednou cítila, že hudebník ji chápe víc než kdokoli jiný.

Iveta Bartosova, Artur Staidl

A právě během turné po Německu, Rakousku a Švýcarsku vznikl mezi naší dvojicí silný vztah. Zároveň vzpomínala na nepříjemné okamžiky. Když přišla na první zkoušku a neměla noty, Štaidl ji bez milosti vyhodil s tím, že kapela nemá z čeho hrát a byla by to ztráta času.

S pláčem utíkala domů. Musela si zaplatit hudebníky, kteří napsali noty na její písničky, a pak mohla zase přijít. Štaidl ji vzal pod svá ochranná křídla na jaře 1987, v době, kdy Iveta vyhrála svého prvního Zlatého slavíka.

Splnil se jí sen, protože se stala součástí týmu, který vévodil hudebnímu průmyslu. Ostatně kdo ze začínajících zpěváků té doby by si nepřál mít za zády kapelu, která doprovázela Karla Gotta? Iveta natáčela první sólové album a její tvář se začala pravidelně objevovat na televizních obrazovkách.

Přirozený půvab nevinnosti, něžný hlas – na scéně se objevilo něco nového, krásného, mladého, s čímž se mohla řada dospívajících ztotožnit. Nesmíme zapomenout ani na vojáky, kteří si její fotografie vlepovali do skříněk nebo dávali pod polštář.

Ostatně právě chlapci a chlapi v zeleném, kteří se cítili sami a chtěli mít ve své blízkosti něžnou dívku, si v hojném počtu podávali inzeráty ve znění: Hledám dívku typu Ivety Bartošové... Fenomén jménem Iveta Bartošová zabral se vším všudy a pomyslná hvězda popularity zazářila naplno.

Tehdy byla zpěvačka opravdu šťastná. Ale bohužel jen nakrátko. Jedním z prvních signálů, že s Ivetou není vše v pořádku, byl skandál v roce bylo 1994. Štaidl odlétá do Las Vegas a Iveta mizí, nikdo o ní nic neví.

4294-iveta-bartosova

Po návratu tvrdí, že byla unesena Romanem Třískou, mužem, který tvrdil, že je agentem tajných služeb. Bartošovou měl balit do alobalu, aby ji nikdo nemohl zaměřit. Nejhorším obviněním bylo to o znásilnění.

Následně proběhlo vyšetřování a soud, muž byl však zbaven všech obvinění. Spekulovalo se, že si Bartošová celý příběh vymyslela, aby tak obhájila nevěru. Ale čekaly ji lepší časy. Těhotenství bylo jejím nejšťastnějším obdobím.

Artur (20) se narodil na podzim roku 1996. Krásný život ve třech se nekonal. Když byly dítěti necelé tři roky, Iveta Štaidla ze dne na den opustila. Chtěla zpívat, zatímco on si přál, aby se "jen" starala o Artura.

Padaly facky, ozýval se křik, Iveta dokonce tvrdila, že ji hudebník honil s pistolí. Bez Štaidla začínala od nuly. Od prvního hrníčku, punčoch, oblečení pro syna. Přišla i o peřiny z peří, které si jako dívka vlastnoručně drala.

Situaci psychicky neunesla, lékař jí předepsal antidepresiva. Léky nezabíraly, zkoušela další, zapíjela je alkoholem. To byl začátek konce..

Staňte se členem Premium sekce
(pokud nemáte členství)
(pokud již členství máte)
Štítky:

Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden